dobře známých, kteroužto sfferu aneb kolo slunce vždyekny jednou v roce oběhne a na tom každém znamení se zastaví. Odkudž povaha ožralství a ožralcův může se příjemně vzíti. Na tom Zodiaku mezi dvanácti znameními první jest Skopec, znamení vzteklé, kteréž, bude-li od některé planety uraženo, hned se plaší a hrozí válkami a jednak všeckna jiná znamení zbouří a po sobě potáhne. Tak víno i pivo bezsmírně pité, vsteklá jest věc, kteréž jakž se o smysly lidské obrazí, tak všeckny v člověku zbouří, zblázní ho, oslepí i ohluší, tak že ani rukama vládnouti ani na nohách choditi moci nebude. Jako pak za Skopcem jde druhé znamení hrozné a strašlivé Bejk, na hlavě kvězdy Hyadas nesouc, kteréž časem svým hojné deště vylévají: Tak když víno i pivo nad míru pité, ožralce dobře vnitř oplákne, právě z něho udělá vsteklého a divokého bejka, tak že bude bouřiti, trkati, hlavou stěny, dvéře, zdi porážeti, všemi strkati, žádnému nemoha pokoje dáti, až za tím vyleje z hlavy hojný déšt, láni, přísahání, hromování, oplzlá, nestoudná mluvení, vády, svády, krykování, lotry, zrádce, šelmy každému spílání, lží nadávání, až po lži přijde na políček, z políčku, chytíc se za vlasy, jako psi budou se rváti, vláčeti a smejkati, k čemuž ovšem najméně dva, jako Blíženci1 nedaleko sebe býti musí. Z toho potom raníc a okrvavíc jeden druhého, tak krví zbarvení a jak Rak červení budou se chtíti na různo jeden pod lavici, druhý ze dvéří rozlézti. O čemž jakž uslyší hospodář, tak popadna kej aneb stolici, jako nějaký Lev mezi ně přiběhne, aby tu rvačku aneb šarvátku zastavil. Tu rozraze je na různo, domlouvá jim, proč s pokojem jako jiní dobří lidé nesedí a nepijí, že on vína aneb piva proto nešenkuje, aby se v domě jeho vaditi, kočkovati a jako psi rváti, aneb tlouci jako hovada měli. Předkládá jim hanebné jejich ožralství, skrze kteréž mohl by jeden druhého zamordovati a sám potom také o hrdlo přijíti. Hrozí, že je rozkáže do vězení pobrati, pročež musí škodu i hanbu nésti. Neb je uručí, aby k sobě řečí i skutkem pokoj zachovali. Po kterémžto poklidu posadí se zase na místa svá, jako kohouti uklíbaní a ačkoli mlčí, však jako psi na sebe vrčí. Než že se bojí zuřivosti hospodářovy, k tomu šatlavy aneb věže, protož sedí s pokojem co Panny, až se z toho rozejdou domův. Kdež potom víno aneb pivo zmocnie se ožralce, hází ním a strká jednak na tuto stranu ulice, jednak na onu, jednak tento duom, jednak onen chtíc hlavou rozbořiti. A tak jako na Váze ležíc, mnohdykrát s jedné Strany na druhou se klátíc, kálí se v blátě jako svině, až vždy domův doleze, kdež vlastní jeho dítky i čeládka budou se jemu jako bláznu posmívati a posměšné hříčky s ním strojiti, nad což před obličejem Božím nemuože nic ohyzdnějšího býti. Žena pak jeho jako chudá po vřeteně se živic přes celý den, s dítkami doma sedíc, hladem mrouc, vodu pijíc, což může dělá, aby tolik měla zač dítkám chleba koupiti, jakž uzří tuto ožralou šelmu, tak se vzteká, zlořečí, laje, křičí, šelmy, lotry, zloděje spilá a jako Štír jedovatými slovy štípe a naříká, že vzav statek od lidí, nic nedbá, aby z toho mohl práv býti, než každý den s ožralci utrácí, mrhá, prožírá a ji s ditkami v hladu, psotě a nouzi nechává. On pak rozpálen jsa ďáblem a bez rozuma nemoha déle té pašije poslouchati,