str. 224
Lépe deklamuje sloka druhá :
Sedům sáhů kamenická, vosům sáhů dřívíčka!
Jiný text:
Smutno, teskno, na vše sírany, kamkoliv se obrátím,
Kdyby jsem si hlavu strhla, nedostanu Honzíčka.
potěšení jsem zbavena, bolest mé srdce trápí.
|
Touže melodií zpívá se i známý text, obyčejnou vojenskou a mnohem mladší melodií zpívaný :
Já na vojnu, z vojny domů, ty jsi ještě svobodná,
Čekala jsem, můj Honzíčku, -čekala jsem na tebe,
na koho jsi, má Andulko, na koho jsi čekala?
až ty jednou z vojny přijdeš, že my svoji budeme.
|
Variace zvláště dobře článkuje rythmus tento ve dva oddíly (5-J-4) a druhý z nich (2 + 2), jakož ovšem i rythmus furianta.
Nebylo dosud poukázáno nikým na tento rythmus. Přirozeně, neboť pokud máme před očima jen mrtvé zápisy melodií, spíše, budeme považovati píseň s tímto rythmem za špatně deklamovanou.
Fr. Homolka:
Rostou houby . . .
zvyky a pověry.
Jde-li měsíc nahoru, roste hodně hub, ubývá-li měsíce, ubývá s ním také hub. V novém měsíci by bylo marno choditi na houby, ježto nerostou. — Kdo jde na houby, zůstane na kraji lesa státi, a ostřím hází nůž do země; zabodne-li se kolmo, najde hojně hub, nezabodne-li se, nenajde ničeho. (Poříčany.) — První houbu, kterou houbař najde, nechává státi pro štěstí. (Zlosejn.) — Hledáš-li s jiným, nevolej naň, když houbu najdeš ; mohl bys houby zakřiknouti a ničeho více bys nenašel. (Zlosejn.) — Podívá-li se kdo na houbu, více prý neroste. (Příbramsko, Poříčany.) — Najdeš-li hnízdo hřibů, seber pouze mladé a starou (největší hřib) nech státi. Sebral-li bys starou, vyhyne celé hnízdo (Vojkovice.) — Kdo najde v dubině lišku, hledá jejího bratříčka hříbka;
ten musí být nedaleko. (Poříčany.) __ Děti, sbírajíce houby, volají:
»Houbičky, houbičky, pojte do moji taštičky.« (Dřínov.) — Je-li studený leden, bude hodně hub. (Černoušek.) — Když je na podzim hojně hub, bude veliká zima. (Dřínov.) — Urodí-li se hojně hub, bude příštím rokem špatná úroda. (Vepřek.) — Je-li hojně krtků na jaře, naroste hojně krtič-ňáků (t. j. hřibů v krtině rostoucích, jež mají nožku velmi dlouhou). — Je-li hodně špiček v poli, bude hodně myší. (Zlosejn.)
|
