lidovou. Sborníček byl asi převázán ve století XVIII. z vazby staré, původní, ze století XVI., kde vložky obě rukopisné již původně byly zařa-děny mezi uvedené tisky latinské. Sborníček při této převazbě bohužel byl nemilosrdně oříznut, až byly tím zniöeny listy na okraji s textem poškozeným, kde při úpravě do vazby některý list, nebo některý aršík se posunul ze špalíčku srovnaného.

Latinské zápisky jsou zajímavé, před hrami divadelními i na konci, za nimi.*) Vzácnější však jest text rozpustilých tří her, patrně (jak vysvítá z četných chyb opisovačských) opsaných buď z paměti herců žáků nebo z nějaké předlohy starší. První dvě hry jsou asi úplně zachovány, hra třetí bohužel není dokončena.

Posavadní historikové divadla českého i vydavatelé staročeských her divadelních neznají ani podle obsahu ani podle jména těchto rukopisných her divadelních Strahovských. Proto neváhám je otisknouti jako zajímavé texty**) her lidových u nás ze století XVI., jako doklad, jak se naši předkové bavívali přihrublými, v duchu doby souvěké složenými divadly, s narážkami a vtipy ze souvěkého života. Jsou to celkem skladby, souhlasné s masopustními hrami žákovskými, jak je vydal J. Jireček ve sbírce Staročeské divadelní hry.

Sborník tištěných her divadelních v bibliothece Musea království Českého (z nich většinu Jireček vydával v uvedené knížce) prozrazuje přípisky, že hry tyto inscenoval kdosi na jeviště, že se hrávalo z této knížky. Podobně bylo by třeba inscenovati také tyto hry. Praktický divadelník mohl by z textu hrajících osob, jak mluví, jednají a zase umlkají, asi odcházejí, z narážek o učernění, o oblečení mrtvého domnělého do pytle atd., sestrojiti poznámky, jež by pak objasnily, jak si asi můžeme představiti působivost těchto her. na jevišti u herců.