Mam, mam Marynu, roztrhánu šurynu, mam, mam ženu mam.

Dva v áini, dva při ni, dva venku — smolu bych na takú panenku.

Měla sem galanuv jak na trnu trnek, a včil mam jedného jak kvartový hrnek. MěJa sem galana, měla sem ho rada, šei za mnum do chléva, pobodia ho krava.

Ghofbaj ja sem bledulenka, bledá, šak mě moje máti ledakemu něda, ona mě nenašla na žadnym smetisku, že by ona mě daia ledakemu chiapisku.

Okoio Opavy teče voda, napij se ji miia, bo je dobra.

Tam v opavským zámku mam ja tam galanku, jak ja ju z ruk puátim, hned o ni nic něvim.

(0 jetelových čtyř-, pěti- a šestilístcích) : 0 štyrech- na milech, o pěti- na děti, o šesti- na štěáti.

Koval (kovář) kuje hrnce v zelenej dolince, co vykuje, to propije, a přidě dom, babu bije. Baba ma trojo děti: jedno chodi do škoíy, druhé šije bačkory, třete chodi po kamencu, nosi buben na ramencu: drum, drum, drum !

Jak šije švec. Šije, šije but, starej babě na uvud, co ušije, to pobije : klup, klup, klup !*)

»Bajajtě !«**) Baju-, baju-, bajurka, skočila myš na Jurka ! Bajam, bajam bajku, o zeleným hajku!

O rázovitém kraji i lidu v Detvě na Slovensku vydal zajímavou a důkladnou monografii Karol A. Medvecký, Detva, 1905. Český Lid od prvního ročníku pilně si Detvanů všímal a uveřejnil řadu důležitých článků a vyobrazení o Detvě. Posavadní studie a obrázky doplňuje v tomto čísle ukázka, vybraná z větší zásoby, kterou si na svých cestách pořídil bystrý pozorovatel lidu slovenského, znalec života tamějšího a výborný fotograf,