nesmím vzít, maminka ji dala do skleníku a jenom někdy mi ji půjčí.« Není výroku charakterističtějšího. Maminky kupují dceruškám panny, které se jim samým tak libí — a které ovšem stály tolik peněz — že se je bojí dát dceruškám do rukou. Nu, vzpomeňte si, nebývá s vaším nákupem hraček také tak nebo podobně? Jediný pohled do hračkářské skříně hlásá výmluvně, jaké množství hraček je tu pro potěšení dospělých, ale jak pramálo pro děti. Trh řídí se poptávkou. A na odbyt jdou patrně nejvíc hračky nejméně dětské, poněvadž nejvíc je viděti hraček krásně vystrojených, rozkošně vypravených, opatřených podivuhodnými mechanismy, předivné kousky provádějící, ale zbavených všeho toho, co tvoří vlastní půvab dětské hračky. Rodiče nevědí, čím si děti nejraději hrají, nevědí, jak si hrají a vědí-li, nedbají toho. Nakupují miniatury skutečných pokojů, kuchyní, povozů, nádraží se vším možným, věrné napodobeniny zvířat, přeumělé automaty a panny, které — se jim líbí! A hubují za krátko na děti, že hrají si se dřívky a střípky a nechávají krásné drahé hračky své v koutě zaprášené, nebo hrají si s nimi, až když je rozbili. Nevědí a nepozorují, že všecky ty hračky ovšedněvše nemají už půvabu pro dítě. Zapomínají, že dítěti není krásna sama hračka, nýbrž že krása její spočívá ve snu, jehož jest podnětem. Tento sen hračkou podnícený, tuto řadu proměn, jíž fantasie dětská podrobuje hračku, oživujíc ji a zosobňujíc, činíc ji. bytostí, s níž jedná a rozmlouvá, hračky, jež jsou podrobným — a drahocenným — napodobením skutečnosti, ničí, nedávajíce místa fantasii. Dítě nemiluje hraček, s nimiž se »nedá nic dělat«, jež stále a stále jezdí v kroužku, konají určité pohyby a pod. Dítě chce tvořit a k tomu hodí se nejlépe hračky nejprostší. Ale prostota jejich nevylučuje, aby nevyhovovaly požadavkům krásy; za to bývají právě drahocenné hračky v provedení, v barvě, v tvaru opakem krásy a výrazem vkusu sprostého. Nu, a doufáte, že vyvine se u vašich dětí smysl pro krásu, budou-li hleděti na věci nevkusné, hmatati tvary sprosté a vnímati směsici barev nesladěných?

Nepřemýšleli-li jste o tom, jak veliký je význam a vliv hraček, učiňte tak. Pozorujte své děti, jejich hry, sledujte jejich záliby a přemýšlejte, kolik výchovné moci spočívá v hračce správně volené. A dáte mi za pravdu, že by bylo nejvýš na čase, aby nastala náprava na trhu hraček; aby zmizel bezcenný, třeba sebe pěkněji vystrojený brak, a aby bylo učiněno místo hračkám vnitřně cenným, paedagogicky významným a konečně jednou už také — českým!

Domácí hračkář, řemeslník i ochotník, jenž ku potěšení dětem našim vyrábí nračky, živoří v nuzotě bídně, těžce vydělá nepatrný groš za ty panenky, vozíčky, domečky, vojáčky, kohoutky, ovečky, stromečky atd., a zatím po 5—10 K platíme bezcenné trety strakamakaté cizím velkovýrobcům nádherných dětských hraček.

Není divu, že naslal v poslední době obrat. Vystřízlivěli jsme z podivu nad složitými mechanismy hraček cizích, chceme nahraditi dětem, čeho posud jsme jim odpírali, chceme jim dávati hračky české, původem i formou, výzdobou. Důležitý krok zahájila tu výstava dětských hraček