náramně plakali, který někdy za živobytí své rodiče rozhněvali, kterak toho litovali. V takovém pláči a kvílení s jedním duchovním od kaple

z rynku na krchov šli a hlasitě svých umrlých rodičů odprošovali a se za ně horlivě modlili. Mimo toho mnozí kacíři' svých bludův se odřekli a své kacířské knihy jim dobrovolně přinášeli a odváděli, za které zas od nich dobré a spravedlivé katolické knihy dostávali. Slovem tak lidi k pobožnosti a k dobrým skutkům vzbuzeny byli, že na všechnu světskou marnost i na své obchody zapomněli, tak že veřejně vyznávali, že se jim zdá, jako by se znova na svět narodili a že si vinšo-vali v tom čase umříti.

Č 19. Rokokový vůz s párem vraníků a jezdcem dle M. Aleše.

Mimo toho všeho štvery procesí držáno ' v tom čase bylo a jeden každý stav po hromadě šel a svou korou-hličku nesl. Dvakrát do kláštera se šlo a dvakrát do kaple Matky bolestné. A tu na poli za tou kaplou ze všech lidů, kteří na tom procesí byli, udaly s« slova Je-žiš Maria Josef, na spůsofo jak se ty nejsvětější slova obyčejně od malířů malujou, a tak v tom spůsobu dlouhou chvíli ten lid v ty slova spořádanej státi zůslal a. stále horlivě písně prospě-voval. Z toho pak se šlo ke kapli na rynk a následovalo požehnání s velebnou svátostí oltářní.

Devátej den, to jest v pondělí se s lidma ty páni páteři na rynku v kapli rozloučili. Tu zas bylo-velikyho pláče a nářku od lidí slyšeti. A šlo se do kaple z rynku do farního kostela a tam zas oni ty páni páteři na ten čas jim svěřená