Zvířátka mívají někdy srst z kožešiny nebo z vaty (ovce, jeleni), slepičky a kohouti bývají též opeřeni. Gerti jsou buď ze sušeného ovoce (tělo ze švestek a hlava z hrušky), aneb jako panáci, ze dřeva a hlíny. Šatem jejich pak bývá zpravidla černá kožešina, V ruce drží čert papírový řetěz, jehož druhý konec upevněn jest na noze; v druhé ruce má vidlici a někdy též metlu březovou nebo ze zimostrázu.

Na trhu Mikulášském nescházejí nikdy tak zv. »světy*. »Svět« jest velké jablko na třech dřevěných nožkách, svrchu zdobené větvičkami zimostrázu, paličkami z hlíny neb švestek a řetězy z barevného papíru.

Betlémy jsou vždy jednoduché, buď z papíru nebo ze dřeva a představují nehlubokou síňku do předu otevřenou s příslušnými figurkami; střecha bývá obilnými klásky pokryta.

Vpřípisu 27. října 1835 č. 80., jímž provázel výkaz o vesnicích panství chrasteckého, poznamenal lokalista jenšovický, že blouznivci náboženští se tiše chovali, a znova žádal, by ředitelský úřad chrastecký spolupůsobil k získání »fanatické proselitky* Kateřiny Kopřivové, i že Anna, dcera zalažanského domkáře Václava Kopřivy, jež v blouznilství náboženském se narodila a byla vychována, nyní hlavně z vlastního popudu chodí do lokalie na vyučování náboženství katolického i též pilně se účastní bohoslužeb, i požádala, by mohla vykonati vyznání víry. Lokalista pak dokládá, že se v roce 1835 přesvědčil, jak velice se blouznivci dovolávají na známé, gubernijní circulace, dané v Praze 21. dubna 1782, jehož opis při sobě nosí a jímž svoje hlouznilství rovněž ospravedlňují a tvrdí, že jsou jako nekatolíci Jeho c. k. Veličenstvu velice milí a příjemní.

V přípisu 31. října 1835 č. 81. psal ředitelskému úřadu chrousto-vickému, předkládaje k podpisu výkaz o blouznivcích, že so blouznivci ve vesnicích tohoto panství k lokalii jenšovické náležejících, chovali tiše v roce 1835", i že mu nic není o nich známo, co by bylo hodno oznámení, leda že si zakládají na gubernijním oběžníku, daném v Praze 21. dubna 1782, jehož opis při sobě nosí a jímž ospravedlňují svoje blouznilství a dovozují, že oni jako nekatolíci jsou Jeho c. k. Veličenstvu velmi milí a příjemní. Taktéž lokalista jenšovický se zmínil, že Josef, syn Josefa Žvejkala [č. 32.] v Mentouře chodil po celý rok na katolickou bohoslužbu velmi pilně a to více z vlastního popudu. Zároveň lokalista se dotazuje, co ředitelský úřad chroustovický zařídil s Kateřinou, manželkou Václava Třasáka, mentourského rolníkn, jež nechce dovoliti dětem svým navštěvování katolické bohoslužby. Lokalista potřeboval zprávy této do zprávy o blouznivcích náboženských pro ordinariát.