Slovenské písně z Bošácké doliny.

Šuhajkova matka.

Tá moja mamička: Sladká jablonecká; A tá šuhajková: Kyselá plánečka!

Svokra.

Keby som dostala po mužovi mater: Šanuvala bych ju, jako dřevo datel'. Keď datel' přiletí, do dřeva zakPuje: Tak každá nevěsta svokru svú sanuje.

Ked sa slnko za oblaky skrývá.

»Výndzi súnko, na popeček, Najdeš ty tam peť oveček, A šestého barana, Se zlatýma rohama. Chto ty rohy najde, Štyri mí]'e zajde. Naša manka našly, Štyri mjťe zašly, Skoč babo, do vody, Natrhaj tam lobody! Coby som já skákala, Sukénku si máchala? Dzeby som hu usušila? Na peci v kůtku, Na březovém prútku «

Pri krúteni vrbových pišťul na jar.

Píščelenka masna, Abys bola hlasná! Abys dobře pískala, A na chiapcov volala!

Pri západu slnka.

Zajdi, slnko za horu, Za zelenu javoru ; Nemám chleba, len kóru, Aj to nenie chlebová, Leč je kórka dubová.

Zajdi, slnko. za horu, Za červenu javoru, A z javory do potoka, Tam je trávy do pol boka. Pískalo jalito, Bubnovalo koryto; Přijdi, babo, v novej minci, Vystúpili z pekla Němci,

Pobrali si sekerenky, Na ty naše veverenky.

Náš pán kapitán,

Pase koně

Na výhone.

Zlatým prstom pohybuje.

Halec, palec,

Hajda za pec!

Pri šlahani veVkonočným vrbovým korbáčom.

Šiby, ryby, Masné ryby!

Kázal kadiec aj kadlefka, Aby dali dve vajíčka; Jedno bielé, druhé číerné, Aby boly utěšené. Kus koláča, Do korbáča!

Vysvanie myší do tanca.

Tancujte myší,

Kde kerá slyší;

Kerá je hluchá,

Nech neposlucha;

Kerá je chromá,

Nech sedí doma! (Skalica.)

Tanec tenkých a tlstých.

Tancuval tenký s tenkú, v komoře za putenkú; Kočka ím gajduvala, Slamenné gajdy maia. Tancuval tlstý s tlstú, V komoře za kapustu; Kočka im gajduvaía, Slamenné gajdy malá.*)

*) Chlapci si robievajú »gajdy« z internodií stébel režných lebo žitných, buď tak, keď si urežú kus stébla, na oboch koncoch otvorené, a keď ho na jednom konci smačkajú, dúchaním do stébla vyludzujú gajdovaniu podobné tóny; alebo stéblo je u spodku otvorené, u vrchu kolienkom (uzlom stébla) otvorené, a pod ním od spodu hoře, alebo shora dolo, ostrým žabydráčíkom »pískor« je nařezaný, ktorý dúchaním tiež rozkošné gajduje.