stěžoval si lokalista jenšovický chrasteckému úřadu ředitelskému na Kateřinu Kopřivovu, že nechce navštěvovat kostel a cvičení, i žádal o odpomoc této »nepřístojnosti*. Kateřina Kopřivová, byvši úředně napomenuta, přišla několikráte do kostela a na náboženské cvičení, ale dlouho nechodila, a již asi 4 až 5 týdnů vůbec nechodí. Na otázky, proč nechodí, odpovídala vyhýbavě. Lokalista trpělivě prý vše to snášel, doufaje, že přece se polepší, ale marně, neboť, když s ní předešlé neděle, dříve ji vícekráte rychtářem i jejím hospodářem vyzvav, mluvil, prohlásila: »Na svět jsem přišla, s sebou jsem nepřinesla nic, k práci a k poslušnosti jsem se zrodila, s sebou nevezmu nic; když cíl a konec dojde, vyjde duch a není nic; záhynem tak jako jiná zvířata. Do kostela nebudu chodit, ani na cvičení, již jsem se dost nachodila, a pořád jsem stejná!« Marně prý se lokalista snažil přivésti ji na jiné myšlenky, nebo aspoň získati jejího slibu, že bude kostel i cvičení navštěvovati. Prohlásila, že může býti toto její prohlášení kterémukoliv úřadu oznámeno, ona že od svého úmyslu neupustí. Lokalista neví si s ní již rady, žádá ředitelský úřad chrastecký, by všemi prostředky, jichž má po ruce, se pokusil zlomiti odpor nešťastné zaslepené a aby ji k další návštěvě kostela a cvičení přiměl.

Když se lokalista dověděl, že Kateřina Kopřivová neuposlechla příkazu ředitelského úřadu chrasteckého, by se na úřad dostavila, dal si ji zavolati a vytýkal jí tuto neposlušnost a všemožně se snažil, by ji na lepší myšlenky přivedl, avšak bez výsledku. Odpověděla- mu vzdorně, že i když by na křesťanské cvičení chodila, tedy, že přece nebude chodit do kostela a že na ehrastecký úřad nepůjde. Lokalista došel si do Za-lažan a, poněvadž ani rychtáře ani jejího hospodáře doma nezastihl, přikázal jí u přítomnosti hospodyně, by s hospodářem Vácslavem Hrdým přišla příští neděli k němu. Kopřivová při tom ani slova neřekla. V neděli přišel její hospodář Vácslav Hrdý, že Kateřina Kopřivová od něho utekla, nejspíš k své matce do Ostrova na chroustovické panství, že u něho si všechny své věci nechala a že před svým vzdálením se dala slyšet, že nepůjde na chrastecký úřad, nýbrž na úřad chroustovický, a až bude vše v klidu, zase se vrátí. Lokalista přípisem 24. července 1836 č. 64 oznámil to chrasteckému ředitelskému úřadu, by tento mu sdělil, jaká učiní opatření v této věci, aby mohla býti zpráva biskupské kon-sistoři podána. Také psal 24. července 1836 č. 65 lokalista jenšovický o této věci ředitelskému úřadu chroustovickému, by dbal, aby se se svou matkou nestýkala, i aby úřad tento mu oznámil svá opatření, by mohla býti zpráva konsistoři podána. Psal pak lokalista jenšovický faráři chroustovickému 4. října 1836 č. 79 v této věci o Kateřině Kopřivové, kteráž, měla dle pokynu ordinariatu královéhradeckého 24. července 1836 býti přidržána k návštěvě kostela a cvičení náboženských, i že podává o celé věci zprávu, poněvadž nenáleží Kateřina Kopřivová, zdržujíc se v Ostrově u své matky, pravomoci jeho, lokalisty, by tedy farář chroustovický zařídil potřebné a si ji do seznamu blouznivců, jejž bude v lednu r. 1837 podávati, zapsal. Konečně lokalista jenšovický podal konsistoři o Kateřině