základních vědomostí náboženských a pouze z časových úmyslů k tomuto kroku byl sveden, neboť se sám prohlásil, že kdyby s katoličkou se mohl oženiti, stal by se katolíkem, pokládá jej lokalista »na duchu zcela nedospělým a tudíž ku změně náboženství nezpůsobilým*, i žádá, by mu vrchnostenský ohlašovací lístek k šestinedělnímu vyučování, kdyby úředně Jan Třasák lístku tohoto žádal, byl na čas zadržen a by on byl poukázán k vyučování u lokalisty jenšovického. Prípisem 29. listopadu 1836 č. 92 psal lokalista týž ředitelskému úřadu chroustovickému, by vydal ohlašovací lístek Janovi Třasákovi, jenž setrval při svém úmyslu, přistoupiti k vyznání evangelickému, ač lokalista jej všemožně v základním učení katolické víry křesťanské cvičil.

Na konci roku 1836 zdržoval se mentourský blouznivec Josef Žvej-kal ve Vratslavi. Proto psal lokalista jenšovický faráři vratslavskému o tom 7. prosince 1836 (č. 94), by v souhlasu s gubernijním nařízením z 18. července 1836 č. 21079 tohoto Josefa Žvejkala, 201etého syna Josefa Žvejkala, mentourského podkováře (č. 32), jenž ve Vratslavi sloužil, do svého seznamu blouznivců si zapsal. Josef Žvejkal byl »helvetský fanatik« (»Helvetiko-fanatiker«), navštěvovával katolické bohoslužby pilně loni, a činí-li tak dosud, bylo by nejlépe ho předvolat, několikrát poučit, a, poněvadž jako »helvetský fanatik* jest zapsán, tedy, pokud lze, ještě před zasláním seznamu blouznivců nechati jej složiti vyznání víry a pak v seznamu jej označiti jako »fanatismu odňatého a spasitelnému náboženství získaného*.

Také ještě lokalista jenšovický dopsal 9. prosince 1836 (č. 95) evangelickému faráři drakačovickému o změnách, jež nastaly ve stavu blouznivců jenšovické lokalie, že roku 1836 zemřely Anna Herzánová v Jenšovicích (v é. 46), Dorota Zahrádková v Mentouře (č. 1.), a že Josef Žvejkal, syn mentourského Josefa Žvejkala (z č. 32) jest již rok ve Vratslavi ve službě a že Magdalena Bartošová, dcera Františka Bartoše, z Mra-vína č. 12, jest již delší dobu u svých příbuzných ve Vídni.

Přišel rok 1837 a přinesl hned'na svém počátku lokalistovi jenšo-vickému opět starosti o blouznivce. Gubernium nařídilo nařízením 28. července 1836 č. 21079, jež bylo konsistoří intimováno intimátem 18. srpna 1836 č. 4229, by výkazy o blouznivcích byly sepisovány dvojmo a aby jedno vyhotovení bylo zasláno hospodářskému úřadu neb magistrátu v lednu, nikoliv v říj au, jako dotud sedalo, by úřad tento zaslal soupis krajskému úřadu a druhé vyhotovení, tímto úřadem vidované by bylo posláno vika-riátnítnu úřadu zprávou, by zase vikariátní úřad je zaslal ordinariátu. Jal se tedy lokalista jenšovický chystati soupis blouznivců, jejž zaslal při-pisem 5. ledna 1837 č. 9. ředitelskému úřadu ehroustovickému a prípisem 3. ledna 1837 č. 4. ředitelskému úřadu chrasteckému. V přípisu prvějším upozornil na omyl loňského seznamu, že nikoliv Magdalena Bartošova, jež jest u svých vídeňských příbuzných, nýbrž Anna Bartošova, provdaná Čáslavská, přistoupila k evangelickému vyznání, i že blouznivci se v roce 1836 chovali tiše a že nemá o nich žádných důležitých zpráv. Do přípisu