kde si dopřejí zábavy, až mnohá džbán roztluče. Aby se líbily, strojí se nad stav svůj, maží si líčidlem, plevajsem tváře, odívají se sukněmi faldovanými, vrapovanými s prýmy, s aksamitem. Nosí rukávce vyšívané, křtaltovné. Vlasy sobě kučeraví, načechrají, spletou lelíky atd. Proto na konec Nevím domlouvá čeledi ženské, děvečkám, kuchařkám, aby věrně a poctivě paním sloužily, aby šetřily cizího jmění, aby hospodařily a pak nebudou sváděti na Nevím, kdy kdo co vyvede a škodu nějakou natropí.

Vzácná knížka o obrovi má název: »K víře nepodobná a nad přirození divná novina o nějakém velikém Obru, kterýž od jednoho knížete na divokém ostrově polapen jest, jehož postava i činové tuto krátce vypsány jsou. Jednomu dobrému příteli v Narrovské řeči sepsaná a odeslaná, nyní pak do české přeložená a vůbec vydaná. Létha 1587«.

Lživé smyšlenky pro zábavu čtoucích byly oblíbeny ve století XVI. i v jiných literaturách, zvláště německá bláznovská literatura (Narren-literatur) honosí se několika podařenými typy starodávných »prášilovských rozprávek« o novinách, k víře nepodobných, co se kde ve světě všecko stalo. Zdá se, že česká novina o obru, vydaná r. 1587, již na listu titulním prozrazuje, odkud český autor čerpal, z »Narrovské« řeči, z řeči bláznovské, podle vzoru německého.

Tím však knížka staročeská nepozbývá ceny pro literaturu domácí. Látka, třeba snad cizí, úplně jest zpracována pro čtenáře Cechy a vyrůstá z poměrů a zkušeností českých. Již datum svědčí, že byla psána v Čechách, to jest »v Smyšlenově za Rumplovem, v Štěbetově pod Klevetovem, léta starého i minulého«. Obr má hlavu větší nežli Pardubice a na ní klobouk, že kdyby stál na věži v Chrudimi, přikryl by celé toto město. Kdyby stál na Pražském mostě, mohli by ho v Berouně tahati za vlasy, jak má kštici dlouhou a rozcuchanou. Oko má větší než zbořený klášter u Hory Kutné. Nos veliký a tlustý jako věže u Čáslavě, nozdry jako nová brána v Praze. Zub mu vypadl velikosti takové jako v Kouřimi brána. Koleno jedno tak veliké jako v Praze Tejn, v němž se váží. Lýtka dloubá, jako věž u sv. Jakuba v Praze. Když postoupí, překročil by krokem celou Prahu. Ruce má tak dlouhé, že kdyby jednu u Tejnce na Labském mostě vztáhl, mohl by až do Kolína jednomu ji podati. Prst u ruky má jako věže u Klatov. Rubín v prstenu jest veliký jako veliká kolej v Praze. Při purgací mohl by naplniti pole mezi Českým Brodem a Kolínem atd.

Zíbrtovo vydání obsahuje vyobrazení titulních listů, které s laskavým svolením si. praesidia III. třídy České Akademie otiskujeme. Panu sekretáři si. III. třídy proí. Dru. Robertovi Novákovi vzdává redakce Českého Lidu upřímné díky.

K výtisku Štěpánkovy Noviny o obru připojena žertovná, Narrovská, Frantova Pranostika, směšně napodobujíc tehdejší pranostiky, kterouž Zíbrt také v příloze otiskuje.