str. 39
Ten přijda, stoupí k oltáři, tu se smějí mladí staří, vidouc, an se tento bére, nahý přímo k ofěře.
Tento na márách to slyše, pozdvihl své hlavy tiše, řka: »Co se ďábla smějete, že modlitby nepějete?«
A spatřiv souseda svého
při ofěře stát nahého,
dí mu: »Bratře, co se's zbláznil,
že se's nahý jít upraznil?*
On dí: »Uposlech jsem ženy, že jsem v šaty oblečený.« —
Tento zas: »Má mne podvedla,
že jsem umrlý, navedla!«
A třetí také žaluje,
lest své ženy vypravuje,
že z něho arcibiskupa dělala.
Tu když se spamatovali, do svých příbytků se brali, hádám, že každý své ženě platil ji co mlsný feně.
Ta věc jestli se tak stala, která prstýnek dostala, konifer (čert) o to rovnej, zdá mi se, že byl každý Volnej.«
|
Ter. Vansová:
Krstiny.
brázek ze Slovenska.
Rodičku zastielaju »plachtou« (koutnice). Predtým boly plachty tieto vzáctné kusy rodinného prádla, mávaly široké mrežky s kohútami, s páví a škriatkami. Teraz už bývaju tieto plachty len s 1'ahkýeh fabrických tkanin shotovenó a tiež takými krajkami opatřené. Taká plachta hrála velký zástoj. Nie len že odděluje šestonedielku od ostatních spoludomácích akoby do vlastnej izbičky, ale chrání ju před uškodením od čarodějnic a inej pekelnej hávedě. Do rožka zastielaeej plachty třeba uviazať: čistec, chlebík a mrtvý uhlík. Jestli by sa to premeškalo, mohlo by sa přihodit', že zlé ženy odoberú matke mlieko a dieťa následkom toho vyschne, ako »ciepok«. Ciepok je tenulinká dostička, alebo palička, ktorá pri tkaní rozděluje priadzu a nesmie vypadnúť, kým je tkaniu nie koniec. 0 žene hovoří sa: »hladí do kúta«, »pride za plachtu*, alebo »je za plachtou*. Hovoří sa, že sú ženy zvědavé, nuž a keď sú také, chcú aj to vediet vopred, či dieťa bude chlapec a či dievča. A to dozvedaju sa dvojakým spósobom. Žene, tak, aby to nezbadala, nasypu na temeno hlavy málo soli. Jestli sa žena poškrabe, bude mať chlapca; jestli nezbadá, tak dievóa. Tkáčka, dotkávajúea plátno, vytiahne nepotřebný už, horespome-nutý ciepok a so zatvorenýma očima nesie ho na ulicu. Na ulici otvorí oči a obzrie sa. Ak vidí prvého chlapa, bude mať chlapca, je-li to žena, tak dievča.
Komu by děti mřeli a nemohol by sa ich dožit nech přemění kmotrov. Jdúc do kostola daju babke groš, alebo dva, aby, koho střetne, dala groš a zavolala za kmotru. A coby to priam aj cigánka bola. Ba, cigánky prinášaju štestie a jesto ich dosť medzi kmotrami. Aj malé děti zachytia do kostola. Toto sů tie »grošové« kmotry. Ináče sú kmotry
|
