str. 55

Časové zprávy.

* Slavný mistr Alfons Mucha o Českém Lidu. Jak známo, mešká nyní vzácný host u nás. Slavný mistr malíř, umělec světového jména, Alfons Mucha, po vítězné pouti, západní Evropou, po zemích slovanských a v Americe, vrátil se do milované vlasti, uvítán ode všech srdečně, aby uskutečnil životní dílo svoje, aby znázornil obraz Slovanstva, jeho vývoje kulturního, obraz minulosti českého národa, ráje českého i úpadku, v promyšlené osnově, s důkladným propracováním všech podrobností, s živostí a věrností osvědčeného mistrného svého štětce, vedeného zlatou, požehnanou rukou ... A tato ruka zlatá odložila na chvíli štětec, aby se chopila péra a projevila redaktoru Českého Lidu, co si myslí náš slavný mistr Mucha o obsahu vědeckém i uměleckém významu Českého Lidu, jenž právě dovršuje ročník dvacátý. Nedopouštíme se (vzácný přítel náš, doufám, nezazlí) neskromnosti, když na památku takořka do vínku XX. ročníku Českého Lidu vložíme do 1. čísla dopis světoznámého mistra A. Muchy. Výtvory umělecké slavného umělce všichni známe. Tím radostněji bude každý překvapen, jak vzletně a cituplně, jak lahodně a plasticky, s jakým vlasteneckým nadšením umí geniální mistr Mucha, naše zářivá chlouba v cizině, se stejnou mistrovskou dovedností a svěží obrazností líčiti pérem, jako kouzlí nedostižným štětcem. Slohem zvláštním, stejně nenapodobitelným, stejně svérázným jako procítěné, jemné malby, kreslí mistr Mucha v přátelském dopisu ku podepsanému redaktorovi zásluhy Českého Lidu a z časté zkušenosti a z patrného přesvědčení upřímně přiznává, jak si Českého Lidu váží a jak z něho čerpá. Příští životopisci Muchovi nemohou pominouti tohoto dopisu Muchova jako pramene pro jeho životopis a pro posouzení jeho názoru na lid český. Jako v zrcadle obráží se tu jeho nelíčená láska k lidu českému a k časopisu našemu, věnovanému již dvacátým rokem studiu téhož lidu. Přiznává se slavný mistr Mucha, jak v atelieru na místě čestném a prvním stojí mu k ruce a na pomoc náš Český Lid, dnes již hezká řada devatenácti ročníků ! Tak krásne a tak nadšeně, tak vzletně a tak přesvědčivě posud nikdo o Českém Lidu nepsal . . . Srdečné díky ! . . . Podepsaný jistě právem se pyšní veřejně jako skvostem drahým, který si vždy na památku uchová — tímto dopisem z péra tak cenného, z ruky tak slavné . . . Mistr Mucha, všestranný znalec světové literatury i umění světového, chválí svrchovaně lichotivě, naši vykonanou práci Českého Lidu a klade za vzor podobným podnikům i.cizím. Chvála ta blaží, sílí i povzbuzuje k další bohdá činnosti Českého Lidu po dvaceti letech Č. Zíbrt.

* Prof. Dr. Jos. Thomayer o Pamětech Frant. Haisse v Českém Lidu. Paměti písničkáře a flašinetáře Fr. Haisse, jež podepsaný otiskoval v posledních ročnících Českého Lidu, všeobecně se líbily a domácí i cizí kritikové vyznávali, že četba jich vyvolává tklivý dojem i soucit a zobrazuje živě poměry české v polovici XIX. století, život plný změn, zápasů