smír. Modré pondělí se jim ponechalo a jako vždy jindy bývalo, se slavilo. Ale stříbrný stromek byl mezi židy a křesťany rozprodán. Proto učedníci obuvničtí se usnesli na tom, na památku toho bidélko vzíti, připnouti k němu zelený věník, kytku z jarních bylin a fidlovačku s okrášleným kopytem a na věník zavěsiti. To prý způsobilo všeobecný ples v Praze i okolo Prahy. Od té doby začala prý se slaviti fidlovačka, kdy tovaryši z Prahy vytáhli a s mistry se opět smířili. To každoročně ve středu velikonoční na památku opětují. Na ten den časně ráno kráčejí tovaryši a učedníci při tanci, pití a zpěvu. Napřed v čele průvodu jde starší tovaryš s Fidlovačkou okrášlenou, kterou nese s nádobím obuvnickým ve věníku zeleném. Za ním postupují hudebníci, za hudbou druhý starší tovaryš s velikánskou dýmkou, ve které nacpáno jest na 2 libry tabáku kuřlavého. Z dýmky vybíhá na vše strany 25 cívek, z ní před lety tovaryši kouřili. Tuto dýmku a zelený džbán, pivem naplněný, nesli před nimi v průvodu dva silní učedníci, zeleným listem ověnčení. Tovaryši společně z dýmky kouřili a ze žbánu pivo pili. Za nimi postupovali ostatní tovaryši a učedníci s pannami až na louku nuselského mlýna. Zde zarazili bidélko a okolo něho tancovali, jedli a pili, mnozí až do bílého rána.

Za panování císaře Josefa mládenci a učedníci jen pokradmu s májkou skrze bránu vycházeli na slamník a na fidlovačku a za branami teprve okrášlili si slamník a fidlovačku a kráčeli v zástupu do Ovence a do Nuslí, jako poutníci přes Prahu na Svatou Horu a k sv. Prokopu, do Hájku a do Staré Boleslavi putující ustrkovávali své korouhve v branách a teprve za branami se shromáždili a dále putovali.

Oce náš jenci na nebesích posvejce meno tvé svaté přiť k nám království tvé buť vůle tvá svatá jako v nebi tak i na zemi, chlep náš vezdejší dejž nám dnes odpusť nam naše vini jakožimy odpouštíme naše vinikum, a neuvoj nás pokušení al zbaf nás od zlého amen.

Zdrávas Marijá milosti si boží plná Pánbu s tebou požehnanásti mezi ženami a požehnanej ch plod života tvýho svatýho Ježiš Kristus, svatá Pano Marijá matičko Boží prozanás zahříšné nyní hodinku smrti naší amen.

Desatero boží přikázaní: 1. Nebudeš míti boubinejch mimo mňe. 2. Nevezmeš mena Pána Boha svého nadarmo. 3. Pomni človječe abysi den sváteční svjetil. 4. Abysi stil oce svého i matku svou, abysi dlouho byl žif na zemi, kerouž tobje dal Pánbůch tvůj. 5. Nezabiješ. 6. Nese-smelníš. 7. Nepokradeš. 8. Nepromluvíš proti blížnemu svému nic křivého