Předchozí 0233 Následující
str. 220

hadry, zelné listy uvařené s jáhlami (místo zelí nakrájeného nebo na-krouženého); také šaty třeba nové, k. př. chci tomu klukoj koupit ňáký hadry; hakoviště, horský pluh ; h a m b o u s, člověk nestyda, nemrava ; h a m o n i t, s někým se o něco tahat, přít; h a n d r a, hadr k utírání, k umývání; hárá, vaří se k. př. voda; hemovati se, pospíšiti si. popíliti; h 1 o m o u z, mozol na dlani; h o n k y, provazy, jimiž svazuje se bujné dobytče vedené na porážku; h o u ž e v, obvaz z březového proutí na otýpky ; h o v á d ě, dobytče, kravka; hrubý, veliký; jíti na »hrubou«, na velkou mši sv. ; h u m i n k o, stolička, do níž se babka zatkne (viz babka) ; chlupaté knedlíky, do jejichž těsta přidáno nastrouhaných syrových bramborů ; j a s í n í větévky jasanové s listy; Javorník, chroust; kabřinec, v dřevěných staveních do-lení podpěra (deska) u oken; kalý, kale, dobrý, dobře (n. př. děti počínaly přísti třeba od čtyř roků, kdy ještě ani kale nedostaly na tlapku přádu) ; kantoráky, švestkové knedlíky ; k o h á č, pařez ; k o-h a č k a, motyka dlouhá a úzká; kolíbka, při žití klade se obilí — žito, ječmen — v hrstě; oves leží na řadech; kozdelec, kotrmelec; k r a c 1 e, hřeben o drátěných špicích na česání koudele ; otvorem nasazuje se na přeslici; k r a ru p á č, motyka podvojná, s kohačkou a špicí; k r a t e c, široká motyka na okopávání; krumpešt, kachlová přístavba u kamen, na kterou stavělo se nádobí; krvák, černá jitrnice, jelito ; k ř e h t í k, pečivo velkonoční; jako chodí se »po kraslicích«, tak obchá-zívali mládenci »po křehtíku« ; kucmoch, bramborová kaše; lajdák, zaháleč, pořád jen sem a tam se klátí, 1 a j d á a práce nedbá ; 1 o c h-t u š e, plachta z hrubého, režného plátna na trávu, seno, jetel a p.; louč, dlouhá, tenká tříska buková, skoro 2 prsty široká, kterou se všeobecně svítívalo; 30 loučí tvořilo otýpku, 6 otýpek svazek; mazanec, stvrdié koláče se rozkrájí, na pánvi mlékem polijí a v troubě upekou ; čím rozmanitější omastek (mazání), tím chutnější mazanec; m o t o-v o u z e k*), brousek na srp a kosu ; n á m ě t e k, přístavba střechy, přístřešek, obyčejně až k zemi sahající; n a t á h 1 í k, pokrm ze syrových, rozstrouhaných bramborů, pečený na pekáči, ne příliš tlustý ; n á t o ň, špalek na štípání dříví; n e k 1 e č, nepohoda oasová, že by psa nevyhnal před stavení; n e s m o 1, nelži, nemluv nesmysl ; o p I o t e ů, poloviční, nízká příčka ve stodole ; p á d i č, ovoce vůbec (n. př. letos se toho pá-diče povedlo), zvláště špatnějšího druhu; pecivál, kdo po obci kamna vymetával; také kdo doma se povaluje ; p i c a s y, kšandy u čtyř rohů loktuše ; podivín, svícen na louč, a sice jen železný násadec, nikoli celý stojan; p o j í c n ý, kdo hodně sní, jedlík; pokroutky, malé koláčky; pomluva, káva; při jejím pití ledakdos se pomluví; po vršek (také popovršek), ledová kůra utvořená mrazem na zvlhlém sněhu; p r a h u ť, veliké vedro ; když slunce notně praží; p ř á d, kolovrátek ku předení, jenž šlapáním uvádí se v pohyb ; součástky přadu jsou: strojek (panenky, vřetýnko, přeslínek, peří, šroubek, trubka), 2 starce, kolečko,


*) Slyšel jsem jen jedinkrát

Předchozí   Následující