Otázky a odpovědi.

V čísle 1. ročníku XX. »Česk. Lidu«, spomína sa česká pověra o »bílých plícech«. Na Slovensku som o bielych pl'ucach nikde neslýchal; za to ale o »bielej pečení (játrach)«. V Bošáckej dolině žije mladý muž, Adam Fráňo, o ktorom spískaly pověrčivé ženy, že má »bielu pečenu«, a preto mu každá žena do roka umře. S prvou ženou, ktorá bola silná roba, a nevěděla ani, co je nemoc, žil ani nie celý rok, lebo mu po porode umřela v presporskej nemocnici. Nezadlho potom oženil sa po druhý raz, a vzal si dievku dobráka, o ktorej sa hovořilo, že ani žlče nemá, lebo sa s nikým nikdy nevadila, křiky nerobila, a bola ke každému zdvořilá a úslužná. Na jar sa vybral s ňou na poťné roboty do Mošoňskej stolice, kde v pozdní léto na- horácku (tyfus) onemocněla, že musela byť dodaná do nemocnice presporskej, kde o pár dní zomrela. Že v dome ženské ruky nevyhnutelné potřeboval, oženil sa po třetí raz. Tato tretia žeňba íšla mu už ťažko, lebo sa ho svobodné dievky bály pre údajné bielu jeho pečenu. Konečné si nahovoril staršiu dievku, na jedno oko slepú, ktorá už bola malá za svobodna diefa, a dobré s ňou nažíval, lebo bola pracovitá a domácnost mu viedla dobré. Ale aj s touto žil len asi jeden rok, lebo minulej jeseni aj tá mu umřela. Teraz je tam mnoho 1'udí, ktorí tomu sväto vería, že má tento Fráňo »bielu pečenu«, lebo veď, hl'a, umřely mu tri ženy, keď každá sotva rok s ním přežila. Som zvědavý, čí svobodná (panna, lebo »prespánka« -deflorata) pojde za něho? alebo to vdovec bude probovať s vdovou, ktorá sa ani jeho »bielej pečené« nenaťaká.

V 2. 6. XX. Českého Lidu jest na str. 108 otázka p. F. V. Peřinky, co značí kardybaník. Mohu sděliti, že ve Slezsku (na Moravce) kordybaník je tolik jako koželuh Patrně je slovo kordybaník odvozeno z korduán. — V Českém Lidu byla také otázka, co značí kopno. Ve Slezsku se říká »už je kopno«, když roztál sníh, pod nímž se objevuje černá země. Myslím, že kopno souvisí s kopati. Když sejde sníh, lze kopati zemi, je tedy kopno.