0303

str. 290 Nápisy ze hřbitova »na Zámečku« u Nového Hradce. Svazeklásky roztržen jest smrtnou ranou, S já želím drahou choti milovanou. Ještě poslední mi slza neuschnula, íase v roce ruka Páně pokynula, drahý syn tu opét smrtí zhynul, aby nikdo hlas můj nepominul. Spěte oba sladce v tichém loži, až i mne k vám vyvolá hlas Boží. Bože, pro jejich věrnou péci a starost pozemskou dejž jim radost svou nebeskou. Neslz více, oko drahé, otec v tichém hrobě spí, očekává doby blahé, tu, když svět své skutky zví. Zbav jej, Pane, soudu zlého, dejž mu slávy nebe svého. Libě dřímej v této říši, ó manželko rozmilá, v libém snu zde odpočívej, až tě anjel Boží zavolá, vstaneš z této smrtelnosti k slavnému soudu Páně, tam se v nebeské radosti opět spolu shledáme. V tu svatou skrýši chodce nenahledej mnoho, co jejich křehkost byla, a co čest, toť trnouce složili si před trůn toho, jenž milostivým on jim Otcem, Bohem jest. Odpočívej sladce v hrobě, slze naše k tobě jdou, nebo jen až na věčnosti slzet oči přestanou. Klidně dřímej v zemi lůnu, choti mů milý, ladný spánek kéž obvívá hrobku tvou ejhle, vše tu pro tě truchlí, vše ach kvíli časně velmi uchvácen byls smrtí zlou Krutě slrvá choti na vždy blaha záře anjel dokud stínem svým jí zastře tváře Na kostnici na témž hřbitově. My zde v tomto vězení očekáváme z mrtvých vzkříšení. — Boha, co vykupitele svého, který má příjíti dne soudného, aby nás pojal do nebe, a vyvedl nás z této země, bychom na jeho tvář patřili a jeho věčně velebili. Ó vy všitkni, kteří tady jdete, když se na nás ohlednete, svatou almužnu nám dejte, horlivou modlitbu za nás obětujte. My si nežádáme stříbra, zlata, neb nám to věc jest neplatná ; my si nemůžem pomoci, voláme k vám ve dne, v noci. Ze hřbitova v Písečné. Spěte dobře rodičové moji, at nás jednou z mrtvých vstání spojí. Odpočívej, nevinná růže, v svatém pokoji, až do slavného všech tebe milujících šťastného vzkříšení a shledání.