Vojtěch Kolofa na Husárně u Letoštic nad Vltavou. Opsal jsem si jej v mlýně pod strání, nevěda, že se mi hodí po letech jako zajímavý popis již vyhynulého, výnosného kdysi zaměstnání lidu českého v krajích lesnatých, popis, jak pálili uhlíři \ihlí dřevěné. Upozorňuji na názvosloví i na technickou stránku, kdy líčí se úplný postup uhlířské práce od začátku do konce. Ledaco asi bude známo odborníkům z knih lesnických. Nás zajímá, že tento návod rukopisný byl patrně rukovětí uhlířům při pálení a vodítkem při dozoru na uhlířskou práci. —

V mnohých krajinách každoročně se mnoho tisíc sáhů dříví na uhlí spálilo. Záleželo na schopnosti uhlířů, aby mnoho a dobrého, anebo málo a špatného uhlí napálili. Uhlířství hleděli si se zvláštní pozorností majitelé lesů, jakožto výnosného přídavku při těžení peněz z lesního bohatství.

Učení spisovatelé knih o lesnictví dokazovali, co tvoří podstatu uhlířství:

Když kus dřeva rozpálíme,, na svobodném povětří docela zažhneme, a potom shasneme, obdržíme, jakž známo, uhel, kterýž ale, jsa později o(pět zanícen, jenom ještě málo horka vydá, poněvadž nepřekaženým účinkem povětří příliš mnoho hořlavosti ušlo. Jestli ale kus dříví zapálíme, a povětří na něj jen tak dalece účinkovati necháme, jakž zapotřebí jest, aby se docela rozpálil, a jestli pak toto řeřavé dříví, odejmouce mu povětří, náhle shasneme, nebo když kus dřeva v nádobě skoro docela uzavřené, i s touto nádobou rozpálíme, a potom v ní vystydnouti necháme, udělá se uhel, kterýž jsa opět roznícen, velmi vysoký stupeň horka vydá.

Takové (buď na krytém místě při velmi skrovném tahu povětří pálené, nebo v uzavřené nádobě připravené) uhlí účinkuje podle zkušenosti silněji a stáleji na blízké okolní věci, nežli syrové dříví, pročež takového uhlí potřebujeme, kde se málem paliva mnoho sraženého horka způsobiti má. Zvláště mnoho uhlí se spotřebuje v takových krajinách, které mnoho kovu vyvodí, k jejichžto rozpuštění a zdělání často nemírného množství uhlí jest zapotřebí.

Mimo podotknuté vlastnosti má to uhlí také ještě tu vlastnost, že není tak dlouhé, tlusté a těžké, jako dříví, z něhož se napálilo. Bukové dříví ztratí skoro 4/s své váhy, a 7/io hmotnosti, a jehličnaté dříví stane se o 5/o lehčí, a ve hmotnosti o 2L skrovnější. Užitek uhlířství jest tedy při lesním hospodářství neobyčejně veliký a v mnohé dřevné krajině tisíců sáhů pro velmi drahé dovážení by se dokonce neužilo, anebo toliko se skrovným užitkem na popel spáliti musilo, kdyby se v lese na uhlí nespálilo, a tím převážení kdyby se ulehčiti nemohlo.

V zemích českých ustálilo se uhlířství v milířích homolovatě stojících. Nehospodářské milířství v jamách již v XVIII. století