9. Zbytek ozdob na domě č. p. 165. v Nymburce.

staří v pravdě o tom, že čeleď velikou míval, s ní na procházku chodíval. Trefilo se jednoho dne, že našel místo příhodné k stavení, kteréhož hledal, nad čímž se velmi zradoval, při vrši a to blíž Labe, trefilo se nenadále, že v lese v louži nejaké válí se svině divoké, nad čímž i velmi vděčen byl. Hned svýmu synu poručil, dříví sekat a porážet, s takového domy stavět, po sobě Vicemil jméno dal, každý se nad tím radoval, lidé, kteří tam bydleli, Svincky Brod jej jmenovali, tak jak sou v pravdě shledali. Však hle po některém čase, nenadále změnilo se, neb se ho Němci zmocnili a iSTimburg mu jméno dali, který dosavad to jméno, od každého jest praveno. Tehdáž dobré leta byly, a lidé se rozmáhali, nepřestávali stavěti, a z něho pevnost dělati, tak jak posavad viděti, kdo nechceš tomu věřiti, můžeš tam jit a uhlídáš, víc než píšu, v pravdě shledáš. Čtyry brány do sebe má, pátá xortna mezi zděma; chceš-li pak do města vjíti, musíš přes dva mosty jíti. Kterou koliv tam branou jdeš, pohled jí na cestě najdeš, dvoje zdi okolo města, spatříš to jest pravda jistá, jedna s cihel jest červená, a baštami osazena. Brány i bašty kůrkami přikrytý sou pěkně velmi, v čtyřech uhlích na nich báně, bylo veselo překrásně, když vál vítr, hlas vydaly, jak by muzicírovaly. Dávný čas stojí v pevnosti, s velikou porušeností, druhá s bílího kamene, byla postavena pevně, v ní také bašty široké, přistrojené k střelbě velké; dvoje vale dost vysoké, vnitřku příkopy hluboké, v nich voda obojích leží, kolem okolo nich běží; pargany za zdí přemilé, porostlí jsou ušlechtile, v nich ptactvo doupata mají, svým zpěvem Boha chvalejí. V letě na procházku jíti, můžeš tam vesel pobyti. Labe řeka teče taky, jsou tam ryby všelijaký. Dolejší stranou při mostě, hluboká dost, věř mi jistě, nad ní mlejny vystavený, k Praským jsou dosti podobny, pila i jiné potřeby, jsou tam k městskému pohodlí, dříví se plaví po vodě, též i jiné