20. Hodiny a purkmistrovský kord XVIII. stol. V Nymburském museu.

kvílení, pak se jeneral slitoval, žen a dětí nemordoval, muže, kde dostal kterýho, mordoval do dne třetího, též mládence ušlechtilé pomordoval jest přemile. Téměř všechny pomordoval, jedenáct jich Bůh zachoval, sousedů s celého města, rozspráví staří do-jista. Kdo by neměl litovati, takové krve prolití. Považ každý moudře zdravě, zdaliž jest to bylo pravě, dost činil, aby Turek byl, aby tolik křesťanů zbil, to za svou věrnost dostali, když hrdla statky stratili, do kostela zutíkali, ba ani tam neobstáli. Chlív i kostel jím jedno byl. Kdo by se tomu nedivil, aby křesťan tak v kostele prolejval krve nevine. Tam sousedy mordovali, stěn dost krví zmalovali; město všechno zrujniroval, nač přišel, zavez a pobral, to město od té chvíle tak nemůže na nohy povstat, aby k svému zalíbení přišlo zase k zvelebení; od té chvíle několikrát vyhořelo, tomu jest tak. Švejda také nelitoval, jest jej také ran-eiroval, museli dát, kde co měli, mnozí dost nouze natřeli. A co jim ďálo nejhůře, že jsou neměli pastiře, byli všichni opuštěni, chodili jako zmámeny, pamatujíc, že zhřešili, aby pokání činili,