str. 326
2. Já se vdávati nebudu, já si na tě počkám, jestli se tě, můj Honzíčku, jestli se tě dočkám.
3. Já se vdávati nebudu, já si na tě počkám, až mně hlava ošediví. já ji hodím kočkám.
|
Při každých hodech musí býti »pletenec«, věnec to upletený obyčejně v 6 pramenech, ozdobený ptáčky, věnečky, košíčky a p., a »měchura«, velký to koláč, podobně ozdobený jako pletenec. Pozdě v noci končí se hody o krtinách. Při odchodu dostane každá
4. Návrat zo žatvy vo Velkej Slatine. Zvolenská stol.
žena »výsluhu«. Pletenee a mechúra rozkrájí se pouze na výsluhy, při čemž musí býti hospodyně opatrná, aby všecky krajíčky byly stejný.
Touto výsluhou podělují hodovnice ženy, které nebyly zúčastněny hodů a zvláště takové, kterým dosud nebe nedopřálo sladkého blaha, které cítíme, když na nás volá nemluvňátko »mama«, »tata«. Staré, zkušené ženy radí bezdětné ženě, aby krajíček výslužky nosila pod levou paží.
Běda starému mládenci nebo vůbec tomu, na koho mají Zá-blatské ženy spadeno, když si na něj vzpomenou, vracejíce se v noci z hodů domů. Vyvedou mu jistě něco. Nejraději svalí hranici dříví, kterou měl pečlivě složenou pod okny a nebo mu zatáhnou vůz do rybníka. I čichtické ženy rády cosi podobného vyvedou.
|