(1739: 34 kr.); kalkantistovi 3 kr.; za vozy, které vezly rekvisity procesní 10 kr. (1739: 45 kr.).

R. 1739 se výdaje zvětšily. Bylo jednak více osob placených, jednak byly výkony jednotlivců lépe placeny. K dosavadním výdajům přistoupily r. 1739 tyto: hudebníkům v Dušníkách 42 kr.; soudci nad žebráky ve Vartě 7 kr.; formanovi z Olešnice, který vezl prapory dobrušské na dvou koních, 2 zl. 18 kr.; dobrušským pěti cechům půl sudu piva za 4 zl. 30 kr.; Janu Vrzákovi z Opočna, jenž šel do Vambeřic a do Varty objednávat byt pro duchovní a úředníky 2 zl.; nosiči hudebních nástrojů 20 kr.; hlídači u vozu 20 kr. Depu to váných hospodářských úředníků bylo 8; výlohy za ně: 29 zl. 31 kr.

Byl to jistě nezvyklý pohled na veliké zástupy poutníků s růžencem v ruce a s modlitební knihou plnou obrázků svatých, zpívající písiťě Mariánské, v kraji, kde se krátce před tím rozléhal zpěv písní nekatolických, a kde, jak odjinud víme, ani ještě r. 1738 jiskra odporu neuhasla. A bylo jistě mezi těmi poutníky mnoho neupřímných katolíků, třeba že chodili po celý svůj věk na procesí. Ukázalo se to v době po vydání tolerančního patentu, kdy tak mnozí shodili háv vnucené pobožnosti, ubezpečujíce komisi: Drželi jsme se víry beránkovy, zůstáváme při ní a bohdáž i zůstaneme... Vambeřický obraz neúčinkoval na jejich srdce . . .

S potěšením zaznamenáváme občas v Českém Lidu, buď v oddílu, věnovaném literatuře kulturně-historické, nebo ve zvláštních článcích samostatných, jak osady a města v zemích českých v poslední době pochopují význam místních monografií a starají se, aby odhalena byla rouška s výhledu na minulost jejich. Již dlouho nepotěšili jsme se tolik, probírajíce se na stolku redakčním zaslanými knihami, jako zásilkou ing. Gustava Trnky, jenž poslal »Českému Lidu? nádherně vypravené dílo, vydané nákladem obce Ěíčanské, s názvem: »Město íííčany v minulosti i přítomnosti«. Kniha, vypravená na naše poměry až s přepychem, prodávaná s nepochopitelnou lácí za 5 korun, lex. formátu, str. 389, 6, 119 vyobrazení, z nichž 37 perokreseb, 8 příloh a plán okolí Ěíčan.

Spisovatel probírá dějiny Ěíěan v dobách nejstarších, líčí děkanát do roku 1420, osudy pánů z Síčan na Uíěanech, další události z r. 1420, s historií hradu Říěanského, poměry obecní do r. 1620, vrchnost pánů Smiřických ze Smiřic, dějiny obce od r. 1620 do r. 1848. Kreslí pak kulturní obrázky ze života cechovního, z činnosti