nice. 35. Zlákovice, Solenice. 36. Paulus. 37. Večer. 38. Noe. 39. Ka mýk. 40. Od Vesee k Županovieům. 41. Cholin, Oboj. 42. Ostromeč a Živohoušť. 43. Moráň. 44. Královská. 45. Štěchovské proudy zdola. 46. Štěchovské proudy shora. 47. Štěchovice. 48. Ostrov. 49. Z Davle do Prahy. 50. Praha, Troja, Roztoky. 51. Z Podmoráně do Veltrus. 52. Ěíp. 53. Trocno-v (Malše). 54. Listopad nad Prahou. 55. Listopad

Vltava u Hluboké.

pod Prahou. 56. Zimní pohádka (plavba zimní db Vraného). 57. Nad proudy (báseň).

Po Heydukovi vyslechněme cbvalořeč Dra Chalupnóho o Vltavě... »Vlitava! Jediné slovo a neobsáhnou1 ho knihy. Jméno původu jieslovanského a české srdce se při něm zdvihá. Prostá lináe na mapě a utkvěl v ní kus mého> života. Vltava jest hlavní řeka české země. Vláha, která přilétá do Čech v oblacích, i která tají se v skrytých pramenech, proplétá všecky končiny země stuhami věčně živéhio proudícího stříbra a spojuje se v jediný zářivý pás, Vltavui. Hory a roviny, lesy a luka, skály a pustiny, města i vesnice, hrady a samoty; radost i bol, práce i oddech, jásot i nářek jich obyvatelův; bla>nkyt, oblaka, mračno i mlhy — všeckoi zane* chalo v krůpějích i v měnivé hladině vod českých odtek a ozvěnu^