on si to u krále podvodně vyžádal

a král náš jemu do moci dal

a jestli ona nevěří mně,

vezmi tento patent a okaž královně.

(Poda ji patent.)

Děvečka:

I toť jáí to hned vykonám

i patent vezmu sebou k nám.

(Jde ke královně.)

Ach Esther, paní královno,

co pak se to učinilo,

máji byt všickni žide zmordováni,

že se knižeti Amanovi neklaněli.

Esther:

Ach toť pravda nemůže být,

ani to nemohu věřit.

Děvečka:

I dal mi patent na dokázáni,

který již je vyvěšený.

Esther:

Dej sem patent, budu čísti,

může-li to pravda býti.

(Čte chvíli.)

Ach nešťastni sme všickni židi,

Ämań knize je podepsaný.

(Dá děvečce patent.)

Dones zase a že jemu skazuji,

aby před králem nedělal povyky takový.

Děvečka:

Spěšně zase dojdu k němu

a rada to vykonávám jemu.

(K vrátnému.)

Toto královna skazuje,

aby nedělal takové povyky u pokoje.

Žid vrátný:

Já ji lépe pozdravuji,

aby šla prosit ke králi,

že se snad proto za královnu dostala,

aby svůj národ vysvobodila

a nechce-U jit prosit nyni,

že nás Bůh divným způsobem vysvobodí,

ą ji může Bůh skaziti,

jestli se nechce přičiniti,

nebo Aman 10 centnýřů stříbra chce králi dáti,

aby mohl všecky židy zmordovati.

Děvečka u královny:

Jdu s touto odpovědi,

aby šla prosit ke králi,