2.Aman nás chtěl mordovat,

byl velmi pejchou naduty,

Bůh se dyl nemoch divat

na jeho falešné skutky,

vstoupil Bůh v srdce královo,.

nedal mu v noci spáti,

museli přinésti knihy

a před králem je čisti.

3. Nejprve jsou nalezli,

kterak Mardocheus věrný

krále jest vysvobodil

od jeho zamordováni.

Ämań dal dělat té noci

velikou šibenici,

časně jest ke králi přišel,

chtěl vrátného věšeti.

4. Na hody byl pozvaný,

nenadal on se té věci,

od tabule musel jit

viset na. své šibenici.

Takhle se všem přitrefuje

pejchou nadutým li_dem,

kteří si mało myslejí,

že je Bůh jejich panem.

Opověd:

Já posledně vystupují

a žádám za odpuštěni,

jestli jsme v čem pochybili,

aby nám za zlé neměli,

ale raději chceme slyšeti,

co bychom měli napraviti.

Jen aby z toho by] Bůh pochválen,

až na věky věkův. Amen.

Ve farní knihovně v Malém Boru u Horaždějovic jest uložen latinský herbář, sepsaný Adamem Lonicerem a tištěný ve Franko-brodě r. 1551. Na jeho deskách jsou přilepeny dva listy, jak se podobá, jenom na jedné straně potištěné, a mají stopy, že byly kdysi v půli přehnuty. Jeden list pochází patrně ze XVI. věku, druhý pak ze XVII. víku. Z jich obsahu dovídáme se, že je rozdávali tenkráte mistři lékaři, aby doporučili některé svoje léky mezi lidem. Jsou oba listy zajímavé jak slohem, tak i obsahem. Otiskuji je doslovně, napřed list starší, pak list mladší, jako doklady posud neznámé z české literatury mastičkářské, dryáčnické.