vůl a oslíěek dýchají u jesliček; pojďte, pojďte, dětičky na ty krásné jesličky. — Nejsou větší radovánky, jako na vánoční svátky, oříšky, jablíčka dá nám vždy matička, k tomu rybu, vánočku, dá tvá ruka (kapsa), tatíčku; malované jesličky budeme mít dětičky. — Spinkej, Ježíšku malinký, u Marie své ma-tinky, hajej, nynej, dadej, Jé-žišku náš malej, proto žes' byl maličký, miluješ nás, dětičky, pojďte, pojďte, dětičky, na Ty krásné jesličky. Zpívala mi paní Korálová,

které vděčím mnoho příspěvků k lidovědě »Králováků«. Koledu složil prý učitel Holub, jenž jí učil děti na stachovské škole v letech šedesátých. Nápěv je krásný, starobylý. Zajímalo by mě, zdali píseň zpívala se i jinde po Čechách a v jaké úpravě. Podle sdělení red. Č. Lidu Č. Zíbrta, učili se v letech šedesátých i v Praze na školách této koledě, která patrně, jako to byl osud všech snad koled, zdomácněla a z umělé skladby šířila se pak školou a kostelem jako lidová koleda.

1. Ó noviny převeselé! Poslyšte, křesťane, milé, nebo oznamuji vám, že se narodil Kristus Pán. Narodil se o půl noci ten mesiáš přežádoucí, kterého sme žádali, nyní nám je seslali. Jeho postel, seno sláma, poduštička není žádná, by děťátko pospalo, drobet si podřímalo. Jenom děv-čŕtka pospěšte, Ježíškovi dary poneste, prachové poduštičky, by ohřálo své nožičky. Aninka šla vod háj ečku, rozlila mléko v hrníčku, Mařenka se jí smála, krupičku zas rozsypala. Johanka je dohonila a jim tuze domlouvala, že co sou tam udělali? Voni jí tam nařezali. Dudy, dudy, pudem dále, pokud nás je tu na mále; však už máme čas jíti, Ježiškovi zazpívati. Ó ty Kad-líku nedbalý, de paks nechal sve píšťaly? Ty si je snad polámal,

dyžs je do kapsy dával. Jirka uese zas housličky, spěchá s ní-, ma před jesličky. Již se ve dvou ubíráme a k jesličkám pospícháme. To, co vod vás dostaneme, Ježíšek vám platit bude, je Ježíšek roztomilý, dal nám svého požehnání, neb po smrti dou radosti nebi s ním přebývati.

2. Nad salaší záře září, vstávej, pane hospodáři, dej nám saně malované, stříbrem, zlatem okované, vrané koně zapřáhneme, do Jbetlema pojedeme. K Ježiškovi ku jesličkám, však on složil pro nás dary!

Svítí hvězda na blankyte, v jesličkách pak Boží dítě usmívá se na vraníky, usmívá se na poutníky. Odkud sté vy, děti zlaté, Vpm tak v noci pospícháte? K Ježiškovi ku jesličkám, však on složil pro nás dary!

Znáte starodávné jesličky s rázovitými postavami kolędniku, řemeslníků, jak to všecko šťastně a věrně zachytil M. Aleš svým Betlémem. Zbožný lid český zapomenul v radosti, že se Kristus Pán narodil, na vzdálenou Svatou zem a představoval