42 strychu. Classis secundae (druhé třídy) 326 stryehů, classis ultime (třídy poslední, třetí) 777 stryehů, facit (činí) 1145 stryehů. Z těch pastvišťat se taky do 500 stryehů polí může nadělat a na nich 16 pololáníků bejt a jim se může dáti od svrchu psaného, zbytečného sena, co potřeba, z každého 28 zl. 30 kr. užitku, facit (činí) 456 zl. Z ostatku pastvišťat těch 646 strychu po 6 kr., činí 64 zl.

Rybníčků jest pod úrokem pod 184 stryehů na 270 kop. Když by se z luk a pastvišťat nad nima a okolo nich ležících polí nadělalo, mnohem lepší by byly. A mám za to, že by se mohlo do nich, kdyby se hráze povýšily, do 400 kop nasazovati k ruce vrchnosti, počítajíc užitku každé kopy plodu čistého po srážce plodu a nákladu, 1 zl., činí 400 zl.

Summa užitku podle nového zřízení svrchu psaného 7119 zl., srazíc, co se až dosavade schází, totiž 1505 zl., tak by tu přirostlo 5614 zl.

Někdo, obvzláště myslivost, řekne: Kde se vezme tolik dříví na vystavení tolik novejch chalup a sedlišťať? Odpovídám: Tu kde jest mnoho jiter, tu jest taky nemnoho lesů, nebo vice versa (aase naopak). A jeli je kde třeba lesy šetřit, tehdy se může stavět od kamene egyptských (nepálených) cihel, i taky z cihel pálene jch. Nota bene: kdyby se místo pololáníkův samý čtvrtě dělaly, ještě hy větší užitek za roboty vycházel; nebť každej ětvrtláník rád dá 6 zl. do roka a tak by vyšlo za roboty vícej 500 zl.

O stavění domků v na, jitrách: Hospodářům, kteří při svejch sedlskejch a pod kontribucí stojících živnostech jitra mají a užívají, kdyby se oznámilo, že se na jitrách domky neb chalupy stavěti budou, ti by sami se přičinili stavěti a živnosti své dětem nebo cizím lidem odevzdati. A tím spůsobem mám za to, že by to šlo snážej, a vrchnost by tím méně na svůj náklad ste-věla. Nebo každej starej hospodář má děti anebo takovou zálohu a přátele, žeť mu tak těžce bejti nemůže, nějakou chalupu stlouci a vystavěti, vzláště když by se mxi za dříví počkalo.

Řekne někdo, že noví domkáři v velkejch nouzech jsou postavený a platiti nemohou, jako na panství Vintrberg-ským (Vimperk), aspoň ti, kteří teprv lesy planí, pálí, pole a luka teprv dělají, nemohou bejti bohatí, neboť ani tolik prvních let nena-klidí, aby mohli živi bejt. Dobytky do lesů pro zálomy a vej-vraty tam v těch končinách na pastvu nemohou, dokavad se jim cesty neprosekají. Jinak ale jest na jitrách již od starodávna vyplaněných a užívaných. A tu se o nic jiného nerozehází, nežli o vystavení chalupy neb domku. Kde jsou tehdy zbytečné lesy, které se ničíma neužívají, lepšíť není, nežli lidem je planit nechat, kde totižto .dobrá zem jest. Po čase oistatní lesy se snaže