o selském tanci při dudách, jež jsou znalecky znázorněny i se způsobem hry dudácké. Přirovnáváme tu zobrazení dudáka (kejdaře) staročeského v kancionále r. 1480. Bronzovou figurku (poškozenou) dudáka šaška z 15. století chovala sbírka Neubergova v Praze. Vzpomínám tu na šaška, hrajícího na dudy, v knize Seb. Branta, Narrenschiff, Basilej, 1494. Obrázek kejdaře v rukopisu universitní bibliqtheky v Praze signatura XVII. A. 2. (Živo>t sv. otců), vystihuje dokonale představu o sestrojení kozice (dud) u starých Čechli ve století 15. a na začátku 16. Shoduje se tento nástroj s dudami ovčáckými, znázorněnými v díle o hospodářství Petra de Crescentiis, po němečku vydaném (Nutz der Ding) v r. 1493 ve Špýru. (Č. 10, 11.) Srv. J. Skřivánková, str. 100, 101.

Svědectví, jak ve století 15. bavily se hrou dudáckou i vznešené panny a paní, zachoval Mair z Landshutu sličnou rytinkcu, chovanou ve Vídni v kabinetu rytin. Týž mistr vyobrazil nestálost života lidského rytinou (»Todesstunde«), jak příšerná smrt míří šípem na rytířské kratochvíle pod pavláěkou, na které odpočívá po hře dudák v honosném úboru 15. století. Rytina tato jest vyložena v kabinetu rytin v Berlíně. Úprava dud shoduje se s dudami na rytině (Meister des Hausbuchs) a konce století 15. v kabinetě rytin v Amsterdame a s dudami satyra dudajícího na rytině Grüninge-rově v knize Vergil, Georgicoai, Strasisburg, 1502. (Č. 12, 13.)

V rukopise Codex picturatus, nádherně vyzdobeném, v universitní bibliothece Jagiellonské v Krakově, který r. 1505 psal a okrašloval Balthazar Během (Bohemus, Boemus), bývalý student university krakovské, pozdější městský písař v Krakově — svěžími posavad barvami zachycen obrázek, jak zwvítal dudák k spanilé krčmářce.

Se zálibou kreslil dudáky Albrecht Dürer. Často byla reprodukována rytina, jak přitloustlý dudák opírá se o strom, z roku 1514 (v Berlíně, v kabinetu rytin). V modlitební knize císaře Maximi-liana (r. 1515) putuje nábožný dudák s pištcem, který mu přizvukuje na nástroj »korec«. Bezděčný humor dudácký znázorňuje rytina v satirickém díle o druzích opilců (De generibus ebrioisorum, Norimberk, 1516), kde hraje dudák osel. Shodují se jeho> dudy s nástrojem dudajícího Enšpígla na rytině z r. 1520 od Lukáše z Ley-denu (v Berlíně, v kabinetu rytin).

Také známý umělec H. S. Beham rád znázorňoval hru dudá okou a život dudácký: Kabinet rytin v Drážďanech honosí se jemnou rytinou z r. 1520, představující dudáka zamilovaného se ženou. V kabinetu rytin v Berlíně vyobrazeny na rytinách Beha-mových skupiny ze selské svatby z r. 1537, pištec a dudák se sedlákem, se selským děvčetem, jak vyhrávají pištec a dudák s měchem, plně nadutým, svatebčanům. Beham znázornil doprovod k dudám od houdka, hudoucího na housle, v díle o zachování zdraví, vydaném roku 1545, (J. Curio á Jak. Crellius, De conservanda bona valetudine.) Roku 1546 zobrazil tančícího' sedláka se selkou při hře dudáka a pištce (Berlín, kabinet rytin). (Č. 14.)

Rytina P. Breughela v bývalé sbírce are. Albrechta ve Vídni znázorňuje dva dudáky, jak dudají ženám, zběsile, posedlým křečovitými posunky tance sv. Víta v Epternaehu. O tanci viz Zíbrt, Jak se kdy v Čechách tancovalo, v Praze, 1895, str, 51. (Č. 15.)

Selankovitý výjev ze života pastýřského zachytil David Kandel r. 1546 v díle Jeronýma Bočka, Kräuterbuch, Štrassburk, 3546, jak ovčáěek baví sebe i stádo pod stromem hrou na dudy.