aby odborník nebyl podezříván z vyzvědačství a také (jak se stávalo) žalářem pronásledován.

Vedle roztroušených statí, obrázků, sestavila pěkný přehled vzácných těchto památek slovanského dřevěného stavitelství Amálie Kožmínová v důležité knize »Podkarpatská Kus, práce a život po stránce kulturní, hospodářské a národopisné«, Karlín,

1922. Tam na str. 79 ad. popisuje »dřevěné cerkve« a přidává jednak fotografie jejich, jednak názorné náčrty O. Menharta. Obrázky: Dřevěná cerkev v Užoku, zbudovaná r. 1715; vchod do dřevěného kostelíku v Užoku; vnitřek dřevěné cerkve ve Vísce na Verchovině; dřevěná cerkev ve Vísce; v Ploském; »Turňa« (věž) a kryt dřevěného kostelíka v Ploském; v Lazan-skoje; v Išce v krajích Bojků; dřevěná řeckokatolická cerkev v Husně; v Sole'; v Majdánce; v Saldoboši; v Jasině.

Výborný znalec lidového umění a dřevěného stavitelství slovanského zvláště, št. kapitán Florian Zapletal shrnuje v pěkný přehled vědomosti o dřevěných chrámech jihokarpatskýcli Rusínů v knize »Podkarpatská Rus, obraz poměrů přírodních, hospodářských, politických, církevních, jazykových a osvětových«, redigovali Jos, Chmelař, Stan. Klíma, Jar. Nečas, Praha,

1923, str. 117 ad. Obrázky: Cerkev v Kostřinoch u Užoku; v Suchém; v SaldOiboši; v Repeném; v Lazanském u Volového; v Čomcholové; ve Vyšší Bystré; vnitřek cerkvi ve Vyšší Bystré; v Užoku; v Ploském. V tomto roěnikti Č. Lidu, str. 168, popsal F. Zapletal s obvyklou svou důkladností a znalostí odbornou »Dřevěnou cerkov v Tročanech na východním Slovensku«, s vyobrazením: Tročanská »cerkov« (severozápadní pohled); nadpraží dveří tročanského chrámu. Nový článek další z péra Zapletalova mám již v tiskárně a mám zároveň slib, že výborný znalec těchto památek přispěje dalšími studiemi a obrázky. Přednášel 29. března 1924 na valné hromadě Sdrtižení vjHvar-nýeh umělců moravských v Mor. Ostravě, s promítáním světelných obrazů.

V poslední době obírá se studiemi dřevěných kostelíků Dr. Ant. Stránský. Výsledky svého pilného studia přednášel ve scMzích vědeckých. Těšíme se, až budeme moci oznámiti, že je podal tiskem na veřejnost (ukázky ve Stavitelských listech 1923).

Upřímně jsem se potěšil studií novou o těchto památkách z péra arch. Julia Zikmunda. Potěšil proto, že jsem si tak a nejinak představoval tyto články se stanoviska odborného. Jako historik a národopisec zjistím v archivech rok a den založení stavby, nebo dohady o tom podám. Stroj fotografický zachytí podobu v celku i v podrobnostech. Malíř vybéře si malebný pohled a technikou bud přijatel-