Užok, a čtvrtý ve vsi Výšce na rozvodí mezi obcemi Kostrinami a Lutou, as 10 km jihovýchodně od Kostrin.

Jfůdorysu jsou úplně stejného a podle způsobu provedení pocházejí pravděpodobně od jednoho a téhož mistra — domorodce, a zdá se, že jsou původem z Haliče, protože místní podání tvrdí souhlasně, že kostelík převezen byl k nim z obce Sianki (těsně za hranicemi, již v Haliči).

U kostelíkii v Kostrinách a v Sole zjistil jsem z pamětních knih kostelních, že stojí na nynějším místě od roku 1703, resp. od r. 1707. Kostelík v Sole však stojí už na třetím místě, takže původ jeho sáhá jistě do začátku století XVII.

Stěhování kostelíků dá se vysvětliti tím, že obce, když se jim podařilo sehnati nějaký ten peníz, postavily si kostelík »lepší« murovaný, a starý dřevěný kostelík darovaly obcím chudším, které žádného neměly.

Tím si vysvětluji i různosti v jejich extérieurech a konstrukcích. Při rozebrání kostelíka buď několik již nahnilých trámů bylo odhozeno, nebo se jich při transportu několik ztratilo, případně i přerazilo, takže při znovupostavení konstrukce byli osadníci nuceni doplniti, resp. upraviti si ze zbytků kostelík podle svých napadli, případně podle toho, jak jim konstrukce byla srozumitelná.

A právě kostelík v Sole jest dokladem nepochopené konstrukce, kde z části dány do spodu rámy s krákorci, jež měly nésti přístřeškovou vaznici, čili abych se jasněji vyjádřil, postavili spodek kostelíka částečně vzhůru nohama. A tato okolnost byla as příčinou vzniku verandy před vchodem do tohoto kostelíka. S ostatní roubenou partií, v níž přichází i sešikmení, si as vůbec nevěděli rady; horní rámy se na spodek nehodily, proto jednoduše tyto odstranili, a na stěny kostelíka, as od dvoii metrů výše, postavili již neroubenou konstrukci, pouze rámy, a ty pobili deskami.

Ozdob je na kostelících poměrně málo; jsou to obyčejně jen ozdoby z odpadků šindele, přibité pod okapem (viz detail). Profilování jest jen na hlavách krákorců a trámů v otvorech mezistěn uvnitř kostelíka, dřevořezba pak na vchodových rámech, a to jen v liniích jako na př. na portálku v Sole, který má motivy gotické, ovšem že nepochopené.

V následujícím pojednávám specielně o kostelíku v Kostrinách, ač v celku vzato, platí totéž s určitou obměnou i o kostelících ostatních.

Konstruktivně je stavba tato velmi zajímavá. Hlavní základové rámy, až 22/37 cm profilu, sedí na podezdívce z kamenných, na sucho kladených, vodou obroušených placek, vylovených z řeky Uhu. Podezdívka přechází uvnitř kostelíka v dlažbu