jednodušuí jsouce, jednostejně smýšlejíce, nic nečiníce skrze svár aneb marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější, nežli sebe majíce.« (Filip. IV., II., 2.—3.) A toto jediné prospeje jak nám Slovákom, tak a j bratom Čechom a nám obidvom v jednote a vzájomnosti československej nerozlučne spojeným. A ja tejto jednote privolávam z celého srdca: Nazdar! (Psáno r. 1923.)

Na tento hlas se strany slovenské odpovídá známý, dávný pěstitel vzájemnosti československé, ředitel Karel Kálal v článku »Čechové; a Slováci«. Oba články vyznívají souhlasně, budíce na Slovensku a u Čechů lásku vzájemnou, chuť a nadšení ke společně práci na prospěch Čsl. republiky, která Čechy i Slováky vysvobodila ze staletého jařma, otrocké poroby. Na poměrech obou nyní záleží v budoucnu, aby zázrak, vykouzlený presidentem T. G. Masarykem, nezmizel a vinou jejich slavné, nesmrtelné, veledílo presidentovo k radosti našich zavilých a záškodníckych nepřátel neztroskotalo. V týž rozum pěje básník Hviezdoslav v básni »Spomienka, 28. októbra 1919«.

Zajímavé jsou další listy z letopisů minulosti i přítomnosti Slovenska: Josef Škultéty, Privítanie pána prezidenta v Matici Slovenskej, 21. října 1921; Jozef Kállay, Vláda a správa na Slovensku; Ant. Straka, Cirkevne pomery na Slovensku; Anton Štefánek, Školstvo na Slovensku; Václav fiepa, Zemědělstvo na Slovensku; Fedor Houdek, Průmysl a obchod na Slovensku; Jozef Dohná.ny, Železnice na Slovensku; Václav Staněk, Bratislava, československý přístav nad Dunajem; Kudolf Pilát, Vývoj slovenského peněžnictví; Ferdinand 'Benda, Sociálno pomery robotníctva na Slovensku; Elena Šoltesové, Ženské hnutie na Slovensku; Pavel Sochán, Slovenské vystěhovalectvo v Americe; Peter Kompiš, Slovenské menšiny v štátoch nástupníckych ("Slováci v Maďarsku, v Jugoslávii, v Eumunsku); Josef Polák, Výtvarné umění na Slovensku.

Čtenáři Č. Lidu jistě rádi uvítají stati další o lidovém uměni v lidovém podání slovenském, tím spíše, když nakladatel p. Emil Šolc ochotně zapůjčil řadu pěkných obrázků ze »Slovenské čítanky«. Vzdávám nelíčené díky p. E. Šolcovi za to, že mi dopřál příležitosti, provázeti slovný výklad ukázkami, jak bohatě a účelně jest »Slovenská čítanka« vyzdobena. Z článků místo svého líčení čerpám některé úryvky doslova.

Prof. Josef Vydra, známý pěstitel národopisných studií o Slovensku, ve vzorné studii »Lidové stavitelství na Slovensku« dokazuje jasně, že lidová architektura na Slovensku, samorostlá, slovenská, vykvetla z přírodních poměrů země, srovnávajíc se s podnebím rozličných krajů, vyhovujíc i sociálnímu uspořá-