a teprve zbytek 32 % jsou domy z cihel a kamene, které ovšem připadají hlavně na města. Největší počet domů dřevěných mají župy bez větších měst, a to oravská asi 85% a liptovská 56%. Tam je třeba vyvinuté stavitelsví ze dřeva hledati a studovati. Z hlíny a z vepřovic se staví v nížině bratislavské až k Hlohovöi a Nitře, pak okolo Nových Zámků, Levie a v jižním Hontu a Gemeru. U Nových Zámků stavějí docela stavby z hlíny, t. zv. »nabíjené«, t. j. nedělají z hlíny ani cihly a na slunci nesuší nýbrž přímo z hlíny s řezankou mezi desky dusají, »nabíjejí« podobně jako při dnešním betonu.

Hlavním typem dřevěné stavby je stavba srubová, která je nejtypičtější pro Slovany vůbec. Tu si donesli ze své pravlasti, jak ukazuje badání prof. L. Niederle o starých Slovanech, a srubový typ udrželi Slováci podnes. V zevnějšku a formě se mnoho nezměnilo. Až dosud jsou po Slovensku zachovány různě vyvinuté typy srubových obydlí: s jedním prostorem jako nejprostší a nejstarší, s dvěma prostory, t. j. kuchyní a síní, á s třemi prostory, t. j. kuchyně, síň a komora, jako nejobvyklejší. Na zevnějšku je stavení dlouhé, s odlehlými budovami hospodářskými, aneb stavení do úhlu lomené' s přilehlými budovami a také ohrazené, t. zv. typ laznický na samotách v Detvě, na kopa.nicích atd.

V kolmém členění jsou dřevěné stavby s podezdívkou nebo bez ní, přízemní, neb jednoposchoďové, se střechou »do štíta« neb do »kopy« (valbová). Jednoposchoďové stavby jsou domy německé v okolí Kremnice, a jako zvláštnost bohatě vápnem ornamentované domy v Čiěmanech.

Zvláštní znak pro slovenské domy ze dřeva uvádějí sami Maďaři ve svých spisech, totiž domy s kabřincem, po slovenskú s »bubníkem« nebo s »hálkou« (na Detvě). Jsou to domy s polo-kruhovitou stříškou a výstupkem ve štítu, domy starší, itteré se v novější době tak nestavějí, poněvadž kabřinec spotřebuje mnoho šindele.

Dřevěné domy nemají komínů. Kouř z nich prochází děrami mezi trámy a střechou a dobře dřevo uchovává proti hnití. Jen tak si vysvětlíme velké stáří dřevěných domů. Máme iichovány domy, datované z r. 1666 a 1704; tedy na dřevo, vystavené povětří, je to stáří úctyhodné: Vyšná Boca v Liptove, netoo Sedliacka Dubová a Veličná v Oravě, nebo Cičmany v trenčianske župě, nebo Horní Štubňa v turčanské, Bacúch, Pohořelá, Po lonka ve zvolenské župě.

Bílé, čisťounké, někdy pestře omalované, závodí hliněné stavby v rovině s barevným okolím přírody. Přechodem k nim byly stavby dřevěné, které lid si omazával hlinou a obílil, aby