provazu, taženého přes kladku v otvoru hlavy drakovy zasazenou a navinutého nejdřív na osu válce a z ní na jeho huben. Ostatek provazu je vystrčen dírkou v bednění ven, aby mohl mlynář i zvenčí brzdit. Toto zařízení se jmenuje »stavidlo«. Na povel mlynářův »zhuro« táhne učeň za konec provazu, který se s bubnu rozvinuje, ale na jeho osu navíjí, zdvíha draka a brzda na kole se uvolňuje. Povolí-li se tah, navinuje se provaz na buben a rozvinuje se s jeho osy, drak svou tíží klesá a přitahuje brzdu ke kolu. Zdvižený nebo spuštěný drak bývá zapřen ve vidlici podpěrákem »šprajcem« na rozkaz: »Zapři draka!«

3. Středem prkenné podlahy vystupuje z přízemku do mlynice vrchol tatíka se silným čepeni; čep je zapuštěn do dlabu uprostřed příčného trámu (č. 17.) pod stropem mlynice, »matke« nebo »platve« (3° délky, 24"/22" tloušťky), na jehož koncích leží rygle bednění a jenž nese strop mlýnice a kolem čepu se s celým mlýnem otáčí. Proti čepu, který sahá do polovice síly matčiny, je v boku matky vyřezán otvor dýnkem zakrývaný, aby se čep mohl mazat.

4. --Skládání« nebo také »váha« je páková soustava z trámku pod stropem mlýnice kolem matky rozložených a navzájem spojených (č. 18.), jimiž se zdvihá nebo skládá vrchní mlýnský kámen. Za matkou je prostrčeno stropem do poloviční výšky mlýnice železné vřeteno spodního kamene, který leží na stropě a polovicí svou na matce. Čep vřetena stojí v železné misce »panvici«, která je navrchu 1. trámce skládání, zvaného »spodní polica« zadlabána a má uprostřed otvor s ocelovým prstenem pro čep. V pánvici je nalit olej, v němž se čep otáčí. K ní vede také někde dřevěná roura z přední stěny větráku, jejíž ústí bývá zakryto dýnkem; při mletí se otevře a proudem vzduchu se chladí čep. Polica, rovnoběžná s matkou, je čepem zadního konce svého zasazená do volného dlabu ve stojatém »svorovém« sloupku při pravé stěně bednění a čep její je tam zaklinován podélnými i příčnými klíny, aby se mohla podle potřeby dopředu nebo na stranu posunovat; na druhém konci jejím je čep rovněž zaklinován do dlabu na 2. příčním trámci »poliěním«. Tento trámec je zasazen zadním koncem do stojatého svorového sloupku u přední stěny bednění, jde pod matkou a končí volným nezakli-jiovanjbn čepem (na kolíku) ve spodní hlavě svislého spojovacího trámku před matkou, který má vyrovnat výškové rozdíly zadních trámců skládání s předními. Spojovací trámek vyčnívá horním koncem nad ležatý podklad, zadlabaný jedním koncem do matky a druhým opřený o nadpraží dveří. Na tomto podkladě se má skládáni vážit a proto je přes něj položen (podél přední strany matčiny) 3. trámek, slabší, začepovaný volně do horní