Po ději tomto přistoupila první družička k ženichovi a podala mu po krátké řeči bílý šátek s rozmarŕnou a trikolórou, aačež rozdávala, kvítí a rozmarům přítomným hostům, dudákovi a hudebníkům na jich nástroje. Ostatní družičky učinily podobně a hned na to řadili se svatebčané do průvodu v tom pořádku, jak se chodívá k oddavkám do kostela: v předu hudba, dudák, tlampač, družba s nevěstou, ženich s první družičkou, ostatní mládenci s družičkami, otcové a matky a ostatní obecenstvo,.

Místo kostela táhl průvod ze zahrady cestou vzhůru do krásného lesa všenorského, jehož majitel pan Nolč jej ochotně propůjčil a všecko tam k zábavě připraviti öneohal. Zatím, co se průvod bral svatební cestou v dlouhé řadě, čítající skoro 1000 lidí, a svatebčané při hudbě a zpěvu s jásotem koláče mezi lid rozhazovali, připravilo' se jim v lese příjemné a milé překvapení. Horda divokých cikánů, 18 hlav silná atd., ukradla poctivě ve Všenorech několik slepic a husí (dovolení ke krádeži ovšem již bylo zaplaceno^) a rozbila svůj tábor zrovna v nejkrásnějším díle lesa, v tak zvaném. »sále«, kudy svatební průvod musel projíti, číhajíc zrádně za křovím u. cesty. Jakmilei průvod octl se v hluboké lesní cestě, obklopen byl najednou se všech stran cikány a cikánkami, cesta mu byla zatažena, la nyní se jednalo O' výkupné. Cikáni žádali 10 z,l. Tlampač se však udatně svatebčanů a hostů zastal a smluvil se s náčelníkem cikánů na tolik, že mu za otevření cesty povolil sbírku mezi hosty, s tou výminkou, že co po zapravení jeho potřeb zbude, imusí odvésti redakci Národních Listů na Žižkův pomník. Cikáni (bezpochyby nějací vlastenci) byli tím spokojeni a průvod propustili ,do svého ležení. (Referent široce, dlouze popisuje ležení, pány a dámy, kdož za cikány byli přestrojeni.) ...

Po tanci svolal náčelník cikány dohromady, svatebníci se také seřadili a táhli z lesa po louce nahoru k cestě, kdež čekalo na ně 20 povozů, slavnostně ozdobených, jež okolní rolníci byli zapůjčili pro průvod svatební... Vůz, pro nevěstu a ženicha určený, byl tažen čtyřmi bujnými vraníky a kol dokola ověnčen kvítím a zelením, jakož i ostatní vozy více méně byly ozdobeny. Za veselého zvuku hudby, dud, práskání bičů a hlučného zpěvu jásajících svatebčanů dojel průvod k Řídké o 12. hodině* Na Ěídké očekávalo přijíždějící hosty velmi mnoho okolních i domácích občanů, kteří radostně průvod vítali.

(Liják pokazil a přerušil hostinu svatební a uvedl zmatek do programu)... Proto přece svatební hostina se pak' odbývala, zvláště, část, při které se družičkami a mládenci pronášejí prípitky. Každý přípitek byl provázen »tušena« hudebníků... Po-