Literární rozhledy.

Sudetendeutsclie Heimatgaue. Hei't 23: Heinrich Ankert: Der Leitmeritzer Gau. Verlag F. Kraus, Keichenberg; 24. Prof. dr. Gustav Haas: Freudenthal; 25. Prof. A. Mudrák: Zwittau; 26. Josef Mühlberger: Trautenau; 27. Josef Löschner: Brüx-Land; 28. Josef Mühlberger: Kukus; 29. Dr. Julius Gréb: Kesmark; 30. Prof. dr. Paul Wanie: Teplitz-Schönau; 31. Leopold Bichler, Kudolf Giresch, Karl Franz Leppu; Krummau im Böhmerwald; 32. Dr. Gustav Müller: Bergstadt Graupen im Erzgebirge. Monografie všímají si pilně národopisu, též českého.

Benoit Padey, Traité complet des secrets de la baguette et du pendule des sourciers. Tome premier: Sources-minerals-météorolgie. Deuxiěme édition. Paris. Desforges, Girardot & Cie. 1927, 8°. Nejnovější spis o virg'uli, proutku, při hledání vody a pokladů. Českých a slovanských spisů o téže látce spisovatel nezná. Dvě moje knížky o virguli a siderickém kyvadle rovněž ušly jeho pozornosti.

Pilát Roman, Historja literatury polskiej od czasów najdawniejszych do roku 1815. Wykłady uniwersyteckie opracowali Ludwik Bernacki i Stanisław Kossowski pod redakcja Ludwika Bernackiego, Tom I., część I. Literatura Średniowieczna w Polsce od czasu przyjęcia chrześcijaństwa do końca XIV, wieku opracował Stanisław Kossowski, Tom. I., część II. Literatura Średniowieczna w Polsce w wieku XV. Warszawa, Kraków, Lublin, Łódź, Paryż, Poznań, Wilno, Zakopane. Druk W. L. Anczyca i spółki, Kraków, 1926, 8°. Základní kniha pro literární historii polskou, která stále si všímá styků kulturních ceskopolských. Pro studium lidovědy české a polské pomůcka nezbytná, kniha »nastolná« na stole každého vědeckého pracovníka.

Pražák Vilém, Slovenské lidové výšivky. Příspěvky k studiu. I. Župa Bratislavská. Výšivky a hranice podřečí. (S 12 částečně barevnými tabulemi a mapou.) Bratislava. Zvláštní otisk z 3. čísla časopisu »Bratislava«. Vytiskla Státní tiskárna. 1927, 30, 12 tab., 1 mapka. Obsah: Poměr hranic výšivkových okrsků k hranicím dialektu v tízemí bývalé župy bratislavské. Slovenské lidové výšivky vykazují již asi od 150 let vždy na určitém geograficky ohraničeném území určité charakteristické lokální znaky, které dovolují mluviti o výšivkových okrscích určitého svérázného typu; na území bývalé župy bratislavské rozeznáváme tři takové okrsky: I. pomoravský (západně M. Karpat), H. trnavský (jihových. M. Karpat) a Hl. pezinský (na východ od Bratislavy). V každém tomto okrsku lze rozpoznati svérázný lokální typ a) starší, b) novější, který je pro celou oblast eliavak-