a literatura. I. Příčiny selského pozdvižení na Litomyšlsku r. 1680. Stíny minulosti. Hospodářský stav lidu. Útlak právní, osobní, věcný. Náhlé zvýšení robot, nedostatek lidu. Náhlé zvýšení všech povinností. Následek toho hospodářská ruina selského lidu. Každý sedláka šidil. Na prosbu celého panství za polevení robot a jiných těžkostí odpověděl hrabě Trautmans-dorf, že toho učiniti nemůže. Odpověď lidu: tedy zprotivme se vrchnosti a vymožme si tak snesitelné živobytí. II. Průběh pozdvižení. Poslán memoriál hraběti do Prahy. Neměl výsledku. Úmluva o pozdvižené mezi Beyblem, Veselíkem, Abrahamem a Bednářem. Lukáš Pakosta, řečený Zpáteční mlynář, horlivý agitátor. Bezprostřední příčina pozdvižení v Horním Újezdě v noci z úterka velikonočního na středu. Kázal, aby se poroučelo jíti se zbraní k Litomyšli do pole na pomoc uvězněným a dílem popraveným selským vyslancům obcí, shromážděným u Morejna v Litomyšli. Zpráva o lidech u Morejna sešlých byla však mylná. Pozviženy nejprve sousední obce, potom celé panství. Selský vojenský tábor mezi Osíkem a Štíkem; Jan Černý Uher, zedník z Bučiny, vojenský velitel. Upokojení pozdvižených. Klidný rozchod. Nová deputace k hraběti. Opět žádné pořízení. Vyšetřování. Třetí poselství k hraběti. Opět bez výsledku. Poselství panství k císaři do Pardubic. Podání memoriálu císaři v den -podepsání prvního robotního patentu. Císař nařídil vyšetřující komisi. Komise došla a vyšetřovala od 28. července do 13. srpna 1680. Šest k smrti odsouzených. Čtyři popraveni. Dalších 22 trestáno obecní prací v okovech. Ostatní domácími tresty, to jest bitím. III. Výsledek pozdvižení. Gnadenpunkta. Ulehčení a ustálení selských poměrů na Litomyšlsku. IV. Dodatky. -1. Panské dvory na Litomyšlsku roku 1680. Svedená půda selská ke dvorům. 2. Obec Horno-újezdská roku 1680. 3. Polemika se spisem V. Olivy o selském povstání na Litomyšlsku roku 1680. V. Doslov. Výčet trestaných sedláků. O Gnadenpunktech. Charakter doby barokní. — Vážený náš spolupracovník zavděčil se opět touto knihou, svědomitě sestavenou na původních pramenech, nejen každému milovníku minulosti litomyšlské. Vítáme knihu Tomíčkovu jako důležitý příspěvek k dějinám selského lidu, jako ponurý obrázek kulturně-historický z roku 1680.

Dvořák Boža, Pernštýnský kanál. V Pardubicích (1927), 8", str. 36. Odborná studie o snaze pánů z Pernštýna opatřiti Par-dubicům nezbytnou vodu.

Cajthaml F. (V. L. Liberté), Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských. V Praze 1924, 8°, str. 90 (2). Bohatá sbírka pověstí místních i zkazek, jež mají obdoby v celkovém pokladu československých pohádek a pověstí.