i v dalekém širém okolí nad míru oblíbenou. Na jeho dobrácké tváři úsměv stále mu pohrával. Postavy í>yl vysoké. Byl znamenitým virtuosem samoukem na flétnu, zvláště však vynikal obdivuhodnou hrou na obyčejné jarmareční píšťalce. Na té dával pravé koncerty. Zemřel r. 1902. Vzpomínka tato budiž uctěním jeho památky.

Představte si ,,Perlu Slovenska" (jak nazval Trenčanské Teplice slavný M. Jókai a po ném často mnozí opakovali), jako rozkošnou, přírodní pohádku v kotlině mezi svahy karpatskými, mezi stráněmi se šumivými hvozdy bukovými a se stínem statných jedlových kmenů, opatřenými schůdnými, upravenými stezkami, přesně označenými...

V Trenčanských Teplicích shledáte se s návštěvníky z Československé republiky, Polska, Francie, Itálie, Německa, Maďarska atd., jimž všem byl doporučen pobyt v lázních zdejších jako útočiště pro léčení chorob kloubních, vodou přirozeně horkou ze země tryskající i obaly z radioaktivního sirnatého bahna.

Děijny a význam Trenčanských Teplic připomínaných již od 13. století jako útulek pro nemocné trpících rheumatismem, dnou a ischiasem, s přehledem všech spisů o hojivé, takořka zázračné moci těchto lázní (počínajíc 15. stoletím), sestavil obšírně prof. dr. Čeněk Zíbrt v knize: »Užitek a chvála lázní Treněanských Teplic v minulosti«, kterážto kniha byla vydána zkráceně jako dissertace lékařská od dra. Josefa Zichera v Montpellieru roku 1925 pod názvem: »Étude sur Treněanské Teplice, station Thermo-sulfureuse et Radioaetive (Tchéco-Slovaquie).«

Připojené pohledy, vybrané z četných jiných, přesvědčí čtenáře, jak roztomile utěšená krajinka hojivých vod trenčan-skoteplických poskytuje nejen úlevu těm, kdož hledají pomoci v bolestech, jež znemožňují pohyb tělesný, nýbrž i vítané osvěžení, když vyčerpáni duševní námahou, hledají klidu, ticha, příjemné radosti z přírodních půvabů a skvostných krás, které tu nabízí příroda vrchovatou měrou. A k tomu velkoměstské pohodlí v lázeňských hotelech, přepychově zařízených, město bez čoudu a sazí, chaosu ulic velkoměstských. Mír, nerušený