Listů 1925, č. 297.) V posledních letech možno pozorovati v našich kulturních i lidových kruzích zvláštní zvýšený zájem

0 jesličky. Výstava jesličková, pořádaná v Praze r. 1924, skýtá dodnes svým vzácným výběrem četný materiál odborným listům i obrázkovým časopisům. »Český Lid« v prosincovém čísle, »jež samo pro sebe jest krásný vánoční almanach«, přináší z jesliěkové výstavy článek i obrázek »Betléma v lahvi«, a další izajímavý příspěvek: »Hoch osmiletý kreslí jesličky« . . . Vánoční číslo »Světozoru« honosí se na obálce pěknou reprodukcí vzácných voskových jesliček, jež výstavě zapůjčil klášter Alžbětinek na Slupi. »Národní Politika« pro vánoční přílohu opatřuje si kresbu, podle hlavní skupiny výstavní, totiž jesliček od Kapucínů (návrh p. revid. Zvoníčka). Červený kříž se chystal stavěti jesličky pod radničním balkonem na Staroměstském náměstí a nevím, proč tu s něho sešlo. Betlem, jeden z nejkrásnějších nejen v Praze, ale vůbec nejvzácnější kousek českého umění betlemářského od Cvekla a Štapfera, byl doplněn a umístěn ve zvláštní kapli kostela sv. Antonína, Praha-VII., a zasluhuje, aby se k němu putovalo tak houfně a s takovou pietou, jako je vyhledáván pověstný betlem neapolský v klášteře svatého Martina. Také Studentský domov vystavuje vzácné jesličky jugoslávské, jejiehž pouť do Prahy má tuto historii: »Jesličky ty pocházejí z Osieku ve Slavonii a majitelem jejich jest p. Er. Lemarie, vrchní účetní ve iátudent-ekém domově, Praha-IL, na Slupi, kdež jsou i letos do 6. ledna vystaveny. Před dvěma roky navštívil jubilejní výstavu Lidové Akademie a byl touto tak nadšen, že si umínil přivézti do Prahy jesličky, které po leta stavěl on i jeho otec ve své slavonské domovině a nynější vystavovatel jako hoch se už K nich radoval, zvláště když je před 33 roky otec poprvé doma postavil. Po leta je doplňovali, novými figurkami a přístavky a nyní už radost nad nimi projevuje synek našeho vystavovatele a zajisté budou ještě pro mnoho příštích generací vzácným majetkem a milým dědictvím. Betlem ten zaslouží pozornosti, vždyť čítá na 2200 obyvatel a přes 300 oveček, tedy už slušné městečko. Pan Lemarie v popředí jesliček zachoval kus osobité, svérázné krajiny s čapím hnízdem a !Čápy, z cukru. V Jugoslávii není betlemářství tak rozšířeno jako u nás, proto

1 materiál dá se nesnadněji shromažďovati. Zvláště o figurky, stromy a jiné atributy k jesličkám nezbytné, byla často nouze, ale důvtipný betleinář opatřil si je přece, vystříhal je ze zelinářských a květinářských ceníků, z kalendářů, z pohlednic a jiných tiskopisů, což při ladném sestavení celku sotva »betle-mář-neodborník« postřehne. A přece tento obsáhlý betlem s výstavným městem, divokými lesy, rovníkovou květenou, skala-