ský pravil: »Ba nic, než leda to, že před devatenácti léty odešel cd nás kupec do světa, a zanechal doma svou ženu a dvě děti,00) a až podnes ještě není doma; a nic nevíme, je-li ještě živ nebo není.«

Po chvíli se ale vytratil61) kupec z hospody, a šel se podívat na svou manželku. Šel jen k tomu domu pod okno; viděl6-) ji ve světnici, a s ní dva pány; každý s jedné strany objímal63) ji. Vida to kupec, rozhněval se a pomyslil si: »Půjdu pro pistoly a zastřelím je.«64) Mezitím ale sobě vzpomenul na svého pána a na to,65) co mu povídal, aby v náhlosti66) hned netrestal. Odešel zpátky67) zas do hospody a dal se zas s hospodským do řeči.

Vyptával68) se, jak se ta kupcová chová, a jak děti vychovává. Hospodský pravil:69) »Dva syni budou mít zítra70) pri-mici.« Kupec ptal se71) hospodského, jak jsou bohati a zdali by přijali72) nějaký dar? Hospodský pravil: »Proč by nepřijali; vždyť nejsou bohati; kupcová mnoho se nastarala,73) než je k tomu přivedla.«

Kupec,74) slyše tu řeč hospodského, hned jim poslal deset tisíc rýnských.. Ti dva primicianti, jak ty peníze obdrželi, hned to oznámili místnímu duchovnímu a pravili: »Jest v hospodě takový dobrodinec, jenž nám tak mnoho peněz poslal.« Vyvolili hned pro něj první stolici u oltáře v kostele, aby byl přítomen jejich primici.

Na druhý den šel kupec do kostela, a posadil se k oltáři do přední stolice. Když bylo kázání, byla75) řeč také o76) jejich otci, který byl od nich ve světě, je-li ještě živ neb není-li živ. Není-li už živ, že duše77) jeho jest mezi nimi přítomna. Slyše tuto řeč kupec, svalil se se stolice a omdlel. Hned se stal pokřik, šli78) k němu a křísili jej. Když přišel k sobě, teprv78) přiznal: »Já jsem otec váš!«

Původní text Švédův: O kupcovi.