bylo rozbito, odstraněno z příčin, jimiž se tu nelze zabývati, a malý odlitek, vyráběný keramickým družstvem v Bechyni, je pouze nepatrnou náhradou za původní výtvor, ? němuž by se dnešní generace chovala snad přece pietněji, uvědomujíc si plně někdejší poslání Růže tetínské. &ada desítiletí dělí nás od časů, kdy se rodil tekst a nápěv této písně. Tenkrát rýsují se již na obzoru skromné červánky české kulturní budoucnosti, nejen našeho moderního písemnictví, aJe i našeho umělého zpěvu a veškeré naší opravdu naší moderní české hudby. »Růže tetín-ská« i historií svého osudu je ? minulosti jejich vzácnou památkou; a zůstane cenným dokladem, že jsou příčiny, abychom si těch dob hojně všímali a znovu se k nim vraceli.

E. H ó f f mann-K ŕ a y er: Volkskundliche Bibliographie für die Jahre 1923 und 1924. Im Auftrage des Verbandes Deutscher Vereine für Volkskunde. Berlin und Leipzig-. Walter de Gruyter & Co., 1929, 8°, str. XXVIII, 492 (1). Ze slovanských spolupracovníků uvedena jména: prof. dr. Adam Fischer ve Lvově pro bibliografii polskou, dr. A. Býhan v Hamburku a slč. dr. Elsa Mahlerová v Basileji pro bibliografii slovanskou, prof dr. E. Kagarov (Leningrad) pro bibliografii ruskou, prof. dr. E. Schneeweis v Praze zpracoval bibliografii jihoslovanskou. Z československé lidovědy uvádí spis mimo jiné, též články Zíbrtovy: Dřevěné kostelíky v zemích československých (1105)'; Recepty na staročeskou medovinu »milevskou« (1658); O dětské karkulce a křtícím vínku (1731); Nejstarší vyobrazení pražské velikonoční slavnosti Fidlovačky (2117); Břevnovský mnich Aleš (2118); Krištofa Schmida »Štědrý večer« původcem vánočního stromku u nás (2128); Sv. Antonín, patron krav (2841); Tajemství starodávných proutkařů (2920); Lidové léčení na Táborskú (3205); Dudy staročeské i novější (4253); Holánova pohádka o čertovi a Káěi (4467); Žižka v lidovém podání československém (4988); Živé jesličky (5178); Staročeská ptačí řeč (5429).

Zamki drewniane przy drzwiach. Materjały zebrane przez Koło krajoznawcze uczniów państw. Seminarjum naucz, w Tomaszowie Mazowieckim. (Prace komisji etnograficznej polskiej Akademji umiejętności, Nr. 5.) W Krakowie, Nakładem Polskiej Akademji umiejętności, 1927, 8". Z obsahu: Stanisław Wi-jata, Zamki drewniane przy drzwiach. Władysław Pełka: Obart-ki. Józef Feja: Zapory i skoble. Antoni Stankiewicz: Zamki zasuwkowa. Zasuwy kłodowe (»ślepe«), albo utajone w kunach. Zamki zasuwkowe, ukryte w skrzynkach. Zamki przy sprzętach. Współpracownicy. Tablice I—XXXIX. Mapa miejscowości. — Obrázky dřevěných zámků podle originálů podali členové »Koła?: celkem 37 (Stefan Slusarczyk, prof. Tadeusz Seweryn). Jozef