kem, jak o tom svedčí nejen staré zapisy, ale i místní připomínky v názvech: »na rynku«, »na vojane«, »za valy«, »u šibenice«. Kdy Měčeříž založena, na městečko povýšena a vlastním erbem nadána, neznámo. Stával tu patrně na západní straně obce, kde se dodnes říká »na hrádku«, hrad. Kostel i škola připomínají se v Měčeříži již r. 1384. E. 1379 podací kostelní vykonával Petr z Michalovic střídavě s bratry vladykami

1. Bývalý kostel v Měčeříži.

Vítkem a Ctiborem ze Slivence, t. j. Horního Slivna. L. 1406 byl tu farářem Petr, řečený Kačka, jenž směnil Měčeříž. R. 1547 byla Měěeříž městečkem a patřila nepřetržitě do r. 1850 ? panství brandýskému. Po bitvě bělohorské vtrhli do Měče-říže Poláci, vracející se od Bílé hory, město vyplenili a vypálili, jak hlásá nápis na památném velkém zvonu kostela »Nalezení sv. kříže«. Na jedné straně zvonu čteme: Léta narazení božího 1620 měsíce v počtu jedenáctého, listopadu dne sedmnáctého, Poláci Měčeříž vypálili, ji zebravši v popel položili, kostel shořal a zvonové se slili, hodiny s věžmi v nic obrátili, též mnohé sousedy zmordovali, dívky i ženy násilím