nich případů snaží se autor buditi u čtenářstva zájem pro kulturní historii, která vlastně tvoří nejhlavnější část obsahu uveřejňovaných tu statí. Sbírka tato vychází také jako výstřižková příloha Českého Deníku každý pátek. Stati tuto uveřejněné pojednávají o případech z celého českého západu, od nejstarších dob až do našich dnů. — II. Větší kulturně-historické stati v re-vui »Plzeňsko«. O plzeňských pokladech. Roč. I. 1919. Čaro-dějnické soudy v Plzni. Roč. I. 1919. Osudná služební cesta plzeňského kata. Roč. III. 1921. Jesuita Jan Tanner a jeho plzeňská kronika. Roč. IV. 1922. Revoluční kocoviny v Plzni. Roč. VII. 1925 Některé připomínky ? popravě Jana Sladkého-Koziny. Ročn. IX. 1927. Prof. J. V. Sedláček a jeho zlatá taba-těrka. Roč. IX. 1927. Vzpomínka na Ferd. Čenského a jeho vztahy ? Plzni. Roč. IX. 1927. Několik obrázků z dějin chotě-šovského kláštera. Roč. IX. 1927. Turnaje a mumraje v Plzni. Roč. X. 1928. Sto let moderní Plzně. Vzpomínky na osobnost a působení Martina Kopeckého. Roč. XI. 1929. Na úsvitě národního života v Plzni. Roč. XI. 1929. Z plzeňského života. Roč. XIII. 1931. — III. Překlady z krásné literatury. — IV. Práce dosud neuverejnené. (V rukopise.) — V. Činnost žurnalistická. — Pro nejbližší dobu ? uveřejnění chystá autor: Průmyslová Plzeň, historickostatistická studie pro Úřední list města Plzně. Ve stati té bude veden důkaz na základě nejnovějších vlastních archiválních výzkumů, že nejhlavnější obory exportního velkého průmyslu plzeňského měly své buňky již v řemeslech staré Plzně, která již v 15. století vyvážela své výrobky do Německa, do Francie a do Italie.

Dále jsou dílem v rukopisu, dílem v materiálu uchystaném obšírnější stati: Pouti a procesí v staré Plzni; Mluva plzeňských zvonů; O čem vypravují ambity v klášteře Františkánů v Plzni; Valdštýnův dům v Plzni v Schillerově trilogii a ve skutečnosti; Historie plzeňských zvonů (k chystané installaci nových zvonů) ; Stavitel plzeňské radnice Giovanni de Státia a jeho testament. Dále: výmluvná díla v městském historickém museu; Várečné právo měšťanů plzeňských a jeho dějiny.

Tím není materiál ke zpracování uchystaný vyčerpán. Pro zesláblý zrak Schiebl ? pracím pro tisk používá pomoci své ušlechtilé manželky, která pilně a spolehlivě spolupracuje. Vzorná a cituplná choť jest vždy zároveň pečlivou pomocnicí při všech literárních, zejména při statistických úmorných pracích . . . Jaroslav Schiebl jest na ten čas redaktorem kulturně-historické části »Plzeňska«. Vedle literární činnosti upozorňuji na vlasteneckou a slovanskou činnost. Za Světové války byl po dvě léta odcizen literární práci, jsa jako ředitel městského statistického úřadu pověřen úkolem, aby organisoval a vedl