nosti. Tyto rytiny stávají se důležitým pramenem kulturně-historického studia a tam, kde se dotýkají života venkovského lidu slezského, jsou svého druhu vzácným, ojedinělým pramenem badání národopisného.

I. Mužský lidový kroj z Opavska z doby před rokem 1736. Rytina na mapě knížectví Opavského z roku 1736 charakteri-suje Opavsko jako zemi úrodnou na obilí a ovoce, jako kraj, kde se daří vinné révě a jehož rolnické obyvatelstvo se zabývá také pěstováním a zpracováním lnu, chovem včel a rádo si poslechne veselé zvuky dudácké muziky. Tato charakteristika se tak celkem srovnává s naší představou. Vinná réva se v dřívějších dobách na Opavsku pěstovala v daleko větší míře než se nám o tom dochovala pamět a než o tom dnes víme, snad v takové, jak ji zdůrazňuje rytina. Vinařství opavského kraje je v rytině symbolisováno rušnou skupinou bakchantek a andílků, popíjejících ve skalnatém zákoutí, jakoby ve vinném sklepení, víno, jehož zde leží několik sudů. Jako protějšek ? ní otevírá se hluboký výhled do rovinaté krajiny (obr. 1). V popředí vidíme dva venkovany, s kosou a hráběmi, při práci, při sečení sena( ?). Jeden je k nám obrácen zády, druhého vidíme téměř zpředu. Übor obou je téměř úplně stejný. Mají na sobě krátkou košili bez rukávů, vykasanou a spuštěnou přes přiléhavé kalhoty, sahající poněkud pod kolena, po stranách krátce rozstřižené. Pracují a tak jsou bez punčoch. Na nohou mají nízké střevíce, hlavu chrání nízký klobouk s velmi širokou střechou. Při pohledu na zobrazené venkovany tážeme se: jsou pouze vymyšlenou krajinnou stafáží či představují skutečně venkovský lid Opavského kraje s počátku 18. století v jeho úboru?

Této druhé možnosti nasvědčovala by již ta okolnost, že jsou vyobrazeni na mapě Opavska. Tato okolnost však, i když není bez jakéhokoliv významu, přece jen nemá tak průkazné síly, aby rozptýlila jakékoliv pochybnosti. Jiné by bylo, kdybychom si mohli vyobrazení na mapě ověřiti jinými současnými doklady nebo zprávami o lidovém kroji na Opavsku, avšak takových dokladů není. Nezbývá nám tak nic jiného, než se uchýliti ke zprávám, které nám o mužském lidovém kroji na Opavsku v nejnovější době (asi od poč. 19. století) shrnuli slezští národopisní badatelé, zvláště nejvýznamnější z nich, Jan Vyhlídal, jehož práce jsou stále ještě základem našeho vědění o slezském lidovém, kroji vůbec.

Z jeho popisu mužského lidového kroje z Opavska, založeného na mnohokráte ověřovaných poznatcích a na znalosti rozsáhlého materiálu, dnes již neexistujícího, poznáváme jednu charakteristickou zvláštnost, totiž tu, že košile mužského lidového kroje měla (podivné!) rozporek vzadu (J. Vyhlídal »Naše