na českých hospodyněk a dívek, sv. 27.) — 313. Užitečné recepty z lidové kuchyně staročeské. Vydrovy Besedy XIII., 1913, str. 78—81. — 314. Z domácnosti našich předků. 1. Huba se soudí s měšcem aneb staročeský střádal. 2. Z tajnosti labužníka staročeského. Vydrovy Besedy, IX., 1909, str. 112—116.

— 315. Gallašovy paměti o moravské selské i městské stravě r. 1826. Č. L. XXVIII., str. 52—63. — 316. Obyčej při hodovaní r. 1713. Č. L. XXIII., str. 109—110. — 317. Kolikrát Čech může říci: jest opilý. Vydrovy Besedy, XIII., 1913, str. 215 až 216. — 318. Ceny jídel a pití v Praze 1582. Vydrovy Besedy X., 1910, str. 356—357. — 319. Z postní kuchyně staročeské. Ženské Listy, 1914, č. 4—5. — 319a. Bromatologia moravo-rustica. Č. L. XXI., str. 53. — 320. Starodávna kniha cukrářská a kuchyňská. Sbírka původních staročeských návodů, jak strojiti dorty, perníky, marcipány, pokroutky, piškoty, preclíky, koláče, lektvarie, ovoce zadělávané. Praha, 1906—1907, 8°, str. 80. (Knihovna Labužník, č. 1.) — 321. Úcta chleba u starých Čechů na zač. XVI. věku. Č. L. XIV., str. 446. — 322. Ze zkaženého obilí dobrý chléb péci. Rada z r. 1761. Vydrovy Besedy,

1912, XII., str. 368—369. — 323. Chřest (hromostřel, hromové koření). Národní Listy, 1909, č. 142. — 324. Julep. Vydrovy Besedy, 1910, X. — 325. Julep. Č. L. XX., str. 279—282. — 326. Slovanské kyselice. Č. L. XXIII., str. 91—94. — 327. Chvála žitného nápoje před sto lety. Vydrovy Besedy XIII.,

1913, str. 164—165. — 328. Kopřivy vařivo a salát. Č. L. XXI., str. 149. — 329. Studie prof. Karla Rozuma o lidovém pečivu na Roudnicku. Č. L. XIX., str. 448—451. — 330. Staročeské recepty pekařské. Kalendář českých pekařů 1889. — 331. Staročeské rýmování o pernikářství z r. 1744. Praha, 1895, 12°> str. 161(11). — 332. Staročeský perník. 170 návodů z rukopisných knih kuchařských staročeských. Praha, 1916, v. 8°, str. 88. — 333. Poosmičky. Č. L. XXII., str. 54. — 334. Poplamínky. Č. L. XXII., str. 54. — 335. Poznamenání všelijakých polévek staročeských, jak se dělati mají, z rukopisu XVII. stol. Vydrovy Besedy, VII., 1907, č. 5. — 336. Sýry a maldříky staročeské. Venkov 1913, č. 167, 171. — 337. Velikonoční sekanina. Č. L. XX., str. 304. — 338. Veveřice. Chutná krmička staročeská. Kalendář paní a dívek českých. Praha 1911, str. 83—84.

— 339. Staročeský obyčej strojiti pečivo: zahrada velikonoční. Č. L. XX., str. 311—314. — 339a. Že měli staří Čechové mlsný jazýček. Nár. Politika, 1887, 9. prosince. — 339b. Slovácké hody v Praze. Nár. Politika, 1925, 25. listopadu. — 339c. Sv.; Vavřinec — patron staročeských kuchařů. Čes. Politika, 1887, č. 219. — 339d. Berounské hrnce a koláče. Nár. Politika, 1915, 23. října. — 339e. Staročeské cerbuláty. Řeznické listy, 1887,