Předchozí 0224 Následující
str. 232

Český Baračník, IX., č. 12. — 785. Göthe a české lidové podání, č. L. XVI., str. 158. — 786. Rostliny v lidovém podání. Č. L. XXI., str. 101. — 787. Stín v lidové tradici. Č. L. XIV., str. 445. — 788. Včely v lidovém podání. Č. L. XXVIII., str. 35. — 789. Vejce v lidovém podání. Č. L. XXVII., str. 48. — 790. Vlaštovky v lidovém podání. Č. L. XXIII., str. 472. — 790a. Lidové podání o očích. Nár. Listy, 1916, 24. září.

Podkarpatská Rus. 791. Sdružení pro vědecké poznávání Podkarpatské Rusi v Klatovech. Č. L. XXV., str. 284—285.

Poesie lidová. (Srv. č. 620—666.) 792. Večery lidové poesie. Č. L. XXX., str. 268—271.

Pohádky. 793. Holánova pohádka o čertovi a Káči. Č. L. XXIV., str. 362—367. — 794. Pohádka o obru. Č. L. ??1., str. 427—428. — 795. Povídka o popelce, zapsaná v roku 1859 od Frant. Petery v Jaroměři. Č. L. XIII., str. 378—379. — 796. Shakespeare a naše české pohádky. Č. L. XIV., str. 349.

Pohřeb. 797. Staročeské obyčeje pohřební. Národní Listy 1890, č. 15. — 798. Pohřeb za hrůzy morové rány v Praze r. 1582. Ö. L. XVIII., str. 248—250. — 799. Pískání lokomotivy při pohřbu železničního dělníka. Č. L. XII., str. 340. — 800. Klíč svatý, kterým se poklady otvírají. Č. L. XXI., str. 287—289,

Pomlázka. (Srv. č. 1075.) 801. Pomlázka se čepejří. ABC, Československý svéráz, XI, č. 7.

Pondělek. 802. Modrý pondělek. Č. L. XXIII., str. 301—302.

Popelec. 803. Hastroš a medvěd na Hané o popelci do r. 1846. Č. L. XXVI., str. 206.

Poprava. 804. Poslední poprava na Staroměstském náměstí r. 1744. Národní Listy, 1913, č. 280. — 805. Václavské náměstí a Karlovo náměstí v Praze — popraviště. Nár. Listy, 1913, č. 308.

Posvícení. (Srv. č. 1135.) 806. Na českém posvícení za dávných časův. Zlatá Praha, 1887, str. 215. — 807. Učitelské říkání o posvícenské koledě. Č. L. XXII., str. 255—256. — 808. Fangle a brslenové fedro na moravských hodech (posvícení). Č. L. XXVI., str. 60—63.

Pověra. (Srv. č. 82, 108, 109, 110, 111, 485, 486, 520, 521.) 809. Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku. (Indiculus superstitionum et paganiarum.) Jeho význam pro všeobecnou kulturní historii i pro studium kulturních přežitků v nynějším lidovém podání. Praha, 1894, v. 8°, str. 176. (Rozpravy České Akademie, tř. I., roč. III., čís. 2.) — 810. Pokusy o přirozený výklad pověr československých na sklonku XVIII, a na začátku XIX. věku. Č. L. VII., str. 104—120, 195—205,


Předchozí   Následující