Vyřezávané držátko na pero

z Polné.

československé 1864. K rozdělení dialektů zvláště přispěli slovenští badatelé starší. Že kniha tato je základem a z velké části dobrým, svědčí všecky pozdější práce. Tak roku 1868 Vojt. Kotsmích prostudoval Doudlebsko. Jednotlivá slova a vazby sbíral J. Soukal, F. V. Vojtěchovský (1875), V. Prasek popsal opavskou češtinu (1877), J. Kohút (1882), J. Bystroň nářečí čacké (1886) a j. Také v denních novinách nalezlo toto studium místa, na př. »N. Listy« 1889. č. 56. provincialismy z Čech a j., »Politik« 1893 č. 15. Mährische Dialecte a j.

Zatím počato s prohlubováním a šířením dialektologie a tu uvésti sluší předem práce Fr. Bartoše, největšího dialektologa moravského, neboť jeho dvoudílná Dialektologie moravská (1886 a 1895) dává mu přední místo mezi námi všemi. S tím souvisí jeho obě sbírky písní, Moravský lid, Lid a národ a j. K němu druží se Fr. Bartocha, J. Neoral a nejnověji Ign. Hošek. Na Slovensku vedle P. Fr. Šujan-ského předním pracovníkem je dr. Fr. Pastrnek (Slovakische Lautlehre). U nás počato znovu vědecké studium r. 1884, kdy vyšlo mé Zájmeno v ústech lidu českoslovanského, pak sloveso, dál v Č. Č. Musea novotvary slovesné, v Král. české společn. nauk tvary praesentní a j. Fr. Hruška zpracoval částečně chodské hláskosloví (1891) a v »Květech« uveřejnil část národopisných studií. Konečně loni počalo vycházeti Hláskosloví nářečí jihočeských jako prvá část české dialektologie mnou pracované.

Vedle těchto odborných prací však objevilo se v posledních dvaceti letech veliké množství spisů, v nichž celé stránky jsou psány dialektem, ano i celé spisy, z nichž nejznamenitější je Vlk Krampotů od Slavičinského.

Jazyková výstava ukazovala na tabulkách pracovaných drem. J. Polívkou, rozdělení nářečí slo-vanských vůbec, pak sídla Slovanstva na mapě Šafaříkově. Nejstarší formy českého jazyka podány od dra. J. Flajšhansa. Sám pracoval jsem na velké tabule česká nářečí v jejich zvláštnostech a na doklad toho »Vzorné věty« vypracované většinou českým učitelstvem. Rovněž ne bez trudu pořídil jsem nejstarší ethnografickou mapu Čech, na níž nakresleny jsou rozsáhlé lesy a hvozdy v době staré, hrady a města (královská) a silnice zemské a j., jakož i mapu nynějších nářečí českých dle mých studií, takže v ní nalezne pozorovatel ovšem jen ta místa, z nichž mám posud sebraný material jazykový. Vše ostatní podáno jest v úhledné úpravě z ukázek Šemberových vzatých ze základů dialektologie, k nimž nakreslil jsem rovněž velkou mapu.

Ostatek poskytují porůzné příspěvky z Moravy, Slezska a Slovenska, knihy tištěné a má mapa nářečí Moravy a Slezska dle Bartoše. Také jména všech přispěvatelů tu vystavena.

Vzpomínky odborové jsou krátké. Zřízen odbor, v němž byl jsem referentem, dr. J. Polívka a dr. E. Kovář členy. Později zřízen takový na Moravě, předsedou Fr. Bartošem. Také dr. Fr. Pastrnek slíbil pracovati. Napsal jsem sám program, vysvětloval v přednáškách po Čechách, v dopisech, ano ve veřejných listech tuto práci, napsal jsem konečně Návod pro sbírání materialu pro odbor strakonický a pak vůbec rozeslal jej asi v tisíci exemplářích a otiskl v řadě krajinských listů, napsal vzorné věty a rovněž rozeslal. Z toho povstala rozsáhlá korrespondence, v níž jsem jen načísloval tisíc dopisů svých, kromě co poslala kancelář! Záhy rozšířila se činnost má na všecky práce s výstavou spojené, zejména když konal jsem cesty r. 1892 od dubna do září a pak vždy o prázdninách, na nichž jsem sám sbíral material a budil zájem pro výstavu v četných přednáškách. Tím získal jsem mnoho přátel a pracovníků výstavní myšlénce a sám nashromáždil si další vzácný a bohatý material jazykový.

Velkou pomocí byli mně tu průvodčí E. Tšída, továrník v Nové Kdyni, Št. K. Vydra, učitel v Horažďovicích, J. R. Rebec, říd. učitel v Přešticích, a j. Rovněž veliké zásluhy mají krajinské odbory, zvláště strakonický, kostelecký, pardubický, chrudimský, kouřimský, slanský a j. Škoda, že není možno otisknouti tu jména všech pracovníků.

Všecka práce soustředila se na referenta, který byl povolán do Výkonného výboru a jiných odborů, čímž lze vyložiti, že pro tuto mnohostrannou činnost nemohl tolik vykonati pro exposici dialektologickou, kolik původně mínil; než přes nemoc, která ho konečně schvátila, přivedl přece nejdůležitější práce ku konci, tak že vzdav se veřejné činnosti, mohl vše připravené odevzdati O. Bendovi, novému referentu, který potom s MUDrem. O. Schrutzem provedl vlastní instalaci.

Dobrá vůle je díla kořenem i korunou.

K tomu připomínám, že některá krajinská oddělení vyložila ukázky nářečí sama, jako slanské, vysocké, hlinecké, valašské, opavské, hanácké, horácké a j.