staletími budovali. V úvalech hor karpatských a na stráních oravských Tater, ba i u nás v Čechách, v Krkonoších, setkáváme se dosud s příbytky tak prostými a primitivními, že, přihlédneme-li k momentu konservativnosti, vyjadřují nám jistě zároveň i základní formu obydlí vesnického, z které se všechny ostatní známé rozmanité formy vyvinuly. Tak na př. valná část kopanic z Malých Karpat. V popisu výstavní kopanice se znovu k tomu vrátíme. Nejstarší forma skládala se patrně z jediné jen kryté místnosti »jizby«, v níž vedle rodiny nalézal útulek i dobytek, ovce nebo kozy. Z této prvotní formy vyvinul se stupeň druhý rozdělením vnitřku na části dvě, na. vlastní jizbu a předsíň s kuchyní. Na třetím stupni připojila se k těmto dvěma místnostem síň třetí, komora k ukládání různých potřeb domácích. A tento třetí stupeň stal se pak základem, z něhož se vyvinula ohromná rozmanitost staveb mladších a pokročilejších. U bohatých a četných rodin přistupují další jizby, komory se množí a specialisují pro různé účely, k stavení obydelnému připojují se buď bezprostředně nebo odděleně různá stavení a místnosti hospodářské, dvůr se ohrazuje a šíří, průčelí příbytku se

Valašská izba.

Dle fotografie Otty Večerníka, člena K. Č. F. A.

mění podle různých stran, a kde poměry rodinné toho vyžadovaly a material i technika stavební dovolila, nad přízemní prostory se zdvihlo první poschodí. Nutný přístup nahoru poskytl pak lidovým stavitelům novou řadu prvků konstruktivních i dekoračních: schodiště, pavlače, vikýře a pod. Tyto prvky povstaly přirozeně samy z nových potřeb a přirozeným vývinem, jiné však byly odjinud prostě převzaty a aplikovány. Tak německý způsob stavby hrázděné, snad i moravský žudr a jiné.

Tím způsobem se z jedné jednoduché staré formy vyvinula během let řada forem, v určitém kraji více méně

charakterisovaných a lokalisovaných. V Podkrkonoší technika dřevěná došla svého největšího rozkvětu nejen se stanoviska

konstruktivního, ale i dekoračního, v Pošumaví z lokálních potřeb obranných vyvinuly se zvláštní rázovité sruby, na

Moravě v Hané povstal samostatný rozložitý typ se zvláštním vchodem, na Slovensku tamže z dřevěných staveb starších

vyvinula se úpravná stavba cihlová, místy bohatě malbou zdobená, zatím co nedaleko v horách synové téhož kmene

stavějí dosud tak, jak stavěli jejich praotcové. Vystopovat, kolik takovýchto lokálně rázovitých staveb se vyvinulo, je

úkolem badatelů, specialistů. Dosud je ale málo pracováno, málo známo a z té příčiny nelze činiti výtku výstavě, jestli

snad nepředvedla dědinou svou vše, co je charakteristické. Hlavní typy, pokud Čech, Moravy a Slezska se týká, byly

tu však všechny.