Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 327

Skupina židlí s lenochy ploše vyřezávanými.

Dle fotografie F. Dvořáka.

anebo původem mladší almaru; nádobí kuchyňské umístí se v mísníku nebo na odiv se vystavuje na polici (kabřinec). Dodáme-li ještě k tomu almárku koutní, kolovrat s kuželem a loučník, máme tím vyjmenovány hlavní kusy nábytku a nářadí venkovského. Pohlédněme nyní, které ukázky zajímavější podávalo nám oddělení nábytkové Národopisné výstavy českoslovanské.

Stůl jeví se nám nejrázovitěji v onom tvaru, kde po užších stranách mohutné sčepované stranice rozpříčeny a rozklínovány jsou po výšce trnožovým rámem a příčkami. Tento tvar předváděl nám příklad ruzýňský. Stoly bývají dubové neb javorové; desky jejich určené k drhnutí jsou zřídka vykládané neb vůbec zdobené. Spodní části stolu opatřeny bývají jednoduchým nátěrem.

Židle mají nohy buď prostě opracované nebo soustruhované, sedadlo svlakované jest mnohdy z předu i se stran vykrojeno. Hlavní péče jest věnována lenochu (křídlu), jenž bývá proveden v plynulých obrysových liniích ve tvaru buď dle svislé osy souměrném, v pozdějších dobách i malebně nesouměrném. Lenoch jest skoro vždy prolomen; někdy pouhým srdíčkem, jindy i tvary složitějšími a to buď pouze k vůli uchopení nebo za příčinou ozdoby. Na porovnanou řadíme sem ukázky židlí, jichž lenochy jsou celé plochou řezbou pokryty. Celkovým vzhledem patří také mezi židle »selské«, jinak ovšem motivy řezby a její provedení nás neopravňují, abychom je snad všecky považovali za součástky zařízení venkovského.

Postele starší opatřeny jsou vrchem nebesy (»nebesím«) nesenými čtyřmi sloupky, ano i po stranách ověšeny bývaly rouškami (koltrami, koutnicemi). Na příklad uvádíme mšenskou postel s nebesy na straně 52. Postele z doby novější nebes nemívají, pelesť u hlavy bývá vyvedena výše nežli dolní a obě mívají vykrajované obrysy. — Výzdoba postelí vůbec bývá barevná a pojednání jest obdobné s oním, jaké nacházíme na truhlách a almarách, o němž ještě na jiném místě promluveno bude.

K postelím vřaďme nábytek účelem příbuzný: kolébky. Pro úplnost jest zmíniti se též o prvotním tvaru, o hejčadlu z plachty pořízeném. Hejčadlo se napodobovalo i ve dřevu. Máme na mysli kolébku z Vysokého nad Jiz. v oddělení podvysockém; byl to člunek dřevěný, železnými pruty na stropnici zavěšený. — Kolébky vůbec byly v bocích opatřeny kolíky k vůli přepásání, aby nemluvně nevypadlo. V illustraci podáváme zajímavý příklad spojení kolébky s prádelníkem.

Almary. Pokud dle dokladův písemných stopovati můžeme, zavedeny u nás almary až ke konci věku XIV. a to zajisté nejprve ve městech, načež později teprve novota ona i na venkově obecněji přijata byla. Nasvědčovala by tomu i okolnost, že almary »selské« u nás se vyskytující mají ve svém formalním vyvinutí ráz doby pozdější, barokní ano až rokokové. Povšimněme jen sobě na nich, jak mají rohy okosené přímo nebo vykulaceně, ano i obě křídla nebývají vždy v jediné rovině, jeť někdy celá almara u prostřed jako do předu vypuklá. Zřejmě nám to předvádí almara hlinecká (str. 53). Snaha po malebnosti tvaru vede dále k tomu, že náplně dveří a stranic nejsou všudy omezeny rovně, pravoúhle, nýbrž že se dle vkusu barokního obloukově vykrajují; rovněž i řimsa korunující se v čele pružně do výše vypne a závity zakončí. Ve vyvinutí po výšce dlužno znamenati, že některé almary jak z důvodů čistě užitkových, tak i k vůli vzhledu mají spodem vyvinutý soklík se zásuvkami jako výše uvedená hlinecká, kdežto jiné přímo na nízkých nohách spočívají.

Zajímavosti nemalé poskytuje výzdoba barevná. Nátěr jest olejový aneb i klihový, fermeží překrytý. Aby se docílilo kontrastu, bývají rámy v barvě hlubší: modré, zelené ano i temněčervené a to opětně buď hladké či mramorované, řidčeji ornamentované, při čemž náplně obdrží barvu bledší, na př. bílou neb žlutou a jsou pomalo-


Kolébka s prádelníkem.

Dle fotografie F. Dvořáka.


Předchozí   Následující