se sv. Prokopem známe toliko tři, a z nich byly tu dvě vystaveny. Tolikéž vzácné jsou medailie starší se sv. Vojěchem,

ač již na denárech sv. biskup ten býval zobrazován. Medailky s obrazy sv. Ludmily, blah. Hroznaty, blah. Anežky a pod. pocházely z doby novější.

7. Křestní a biřmovací medailie. První známý český křestní peníz jest snad denár knížete Soběslava, na němž tento hrdinný vévoda zvěčniti dal rytinkou, kterak biskup Meinhart křtí jeho synáčka a král uherský Bela stojí mu kmotrovstvím. Jiná vzácná křestní medailie jest medailie Krištofa Betengla z Neuenperka. Známo jest, že i do Jáchymovských tolarů mnohdy rozličná data bývala vryta, a tolary ty do vínku dětem při křtu od kmotrů se dávaly. Později pak vznikl obyčej, medailie zobrazující buď křest vůbec, anebo křest Páně v Jordánu, vkládati do ozdobných hvězdovitých stříbrných rámečků buď filigránových, anebo formovaných Na druhou stranu pak vrývati dávali kmotři věnování své. Několik skvostných ukázek medailií těch zahrnovala v sobě sbírka naše. Řidčeji dávali kmotři při biřmování biřmovancům na památku medailie akt ten zobrazující.

8. Biblické medailie Jáchymovské. Počátkem století XVI. v Čechách přišlo v obyčej zobrazovati na medailiích scény biblické. Obchod medailiemi těmi soustřeďoval se hlavně ve zkvétajícím tehdy Jáchymově, kde nejen několik dobrých medailleurů žilo, ale kamž i četní cizí ryjci, zejména saští a bavorští, práce své na trh přinášeli. Velmi nesnadno jest při mnohých medailiích těch, jichž různých jest as ke čtyřem stům, zjistiti jméno ryjcovo. Mezi ryjci Jáchymovskými málo jest těch, jichž jméno po česku zní. Mnohé z medailií Jáchymovských původně byly lity a pak

ciselovány.

Devocionalie. Sbírání ostatků svatých a předmětů, vztahujících se zejména k osobám mučedníků, a ukládání těchto posvátných památek do různotvárných a z rozličných hmot zrobených schránek, jakož i zhotovování drobnějších předmětů buď pro potřebu domácí pobožnosti určených, aneb památce svatých a světic věnovaných, bývalo od prvních dob křesťanství u našich zbožných předků obyčejem velice rozšířeným. Nezvratných dokladů toho nalézáme v mnohých předmětech, které se nám z různých starých i novějších věků všude po vlastech českého národa zachovaly. Drobnější pak takto zachované památky nazýváme devocionaliemi. Jsou z části nádherné a uměleckou rukou vytvořené, z části jednoduché, obyčejnou lidovou prací zrobené.

Na naší Národopisné výstavě českoslovanské byly devocionalie u značném množství vystaveny ve třech

skříních, jež stály hned v čele u vchodu do církevního oddělení uprostřed před sousoším V. Levého. Skříně ty

obsahovaly v souladném rozložení pěkné růžence, třídílné oltáříky, vzácné druhy křížků, relikviáříky různých podob,

devocionalie tvarů škapulířových, krajkovité obrázky a jiné drobnůstky. Každý z těchto jmenovaných druhů poskytoval

mnoho zajímavého.

V přední řadě poukazujeme na růžence, zhotovené z různého dřeva, korálů, granátů, perleti, jantaru a kosti. Vynikaly namnoze úhlednou a pečlivou prací, což platí zejména: o růženci korálovém, stříbrnými značkami umučení Páně zdobeném, dále o růženci jemně ze zimostrázového dřeva krouženém, o růženci perletí intarsovaném a pracně soustruhovaném a konečně o růženci jemným filigránem krášleném. Mimo to mnohý z nich ozdoben byl buď pěkným závěsním křížkem, aneb obrázkem ve stříbrné filigránové obrubě.

Dále dlužno se zmíniti o několika skládacích oltářících, jakýchž namnoze duchovní v domácnosti užívali a z nichž nejvíce vynikal třídílný oltářík z pokladu Svatovítského z konce XV. stol pěknými malbami na zlaté půdě zdobený. Malby na křídlech představují zvěstování, střed pak narození Páně. Z prvé polovice minulého století pochází malý třídílný oltářík (majetek Křesťanské akademie v Praze) s pěknou soškou sv. Antonína uprostřed a s plastickými reliefky na obou křídlech. Do téže doby klásti dlužno také jiný, mosaznými a olověnými vložkami intarsovaný oltářík, zdobený na postranicích po dvou medaillonech s poprsími svatých a ve středu postavou sv. Josefa s Ježíškem, jež vesměs na pergamenu jsou malovány.

Prostých, ze dřeva vyřezávaných křížků vyložena byla celá řada. V příčnici některých vyřezány jsou hvězdové neb srdcové otvory, do nichž zapevňovány ze zadu dílečky ostatků svatých. Mnohdy prokládány byly dřevěné kříže ještě jinými litými, prolamovanými křížky z olova, cínu neb mosazu, jak to viděti bylo na př. na křížku z Dobřenic. Zajímavý byl mosazí lemovaný křížek z kláštera sv. Jiří v Král. Městci, na jehož přední hladké ploše dovedně vymalován byl Spasitel na kříži a Bohorodička pod křížem stojící. Z doby novější pojat byl do sbírky naší vzácný, perletí vykládaný poutnický křížek, provedený částečně dle vzoru křížků v Betlémě zhotovovaných. Do tétéž skupiny náleží též malé, kolkolem stříbrem lemované křížky s perleťovými vrýsovanými ornamenty, jichž se v Čechách značné množství na konci předešlého a na počátku tohoto století vyrábělo. Konečně vystavena zde celá spousta mosazných a měděných, ponejvíce rytých, tak zvaných ruských křížků.

Z relikviáříků, které vystaveny byly, zasluhují zmínky: křížkový zasklený relikviářík z Poděbrad s filigránovými ozdobami, v něž zapleteny jsou pergamenové proužky se jmény svatých, a dvě stejné pyramidové skřínky, v nichž zasazeny jsou ostatky do bohatého zlatého a stříbrného filigránu, ozdobeného napodobeninami drahokamův.

Pěknou, namnoze bohatou úpravou vynikaly devocionalie tvarů škapulířových, schránkových i medaillonových, z nichž mnohé jemnou drobnomalbou a vkusným filigránem byly ozdobeny. Pocházely vesměs ze stol. XVIII.

Z vystavených drobnůstek zaznamenati dlužno ještě různé kovové, tepané neb lité, kapličkovité škapulíře, dále krajkovité obrázečky svatých z papíru neb pergamenu s vyráženými okraji na ocelových čekanech čili punzech, tu a tam ptáčaty neb květinami pomalované, pak na pergamenu velmi pracně malované obrázky širokým bohatým vyšíváním orámované.