Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 397

výstavní s doložením, by vydání na stavbu Staré Prahy 30—40.000 zl. nepřevyšovalo Na to přistoupili zmínění architekti ihned ku práci a zvolili si předsedou p. Jiřího Stibrala, kdežto dr. Winter se mnou měli jsme v tomto kroužku i nadále poradní hlas při otázkách historických a kulturně technických.

Základem stavebních návrhů pro celkový půdorys byla půdorysná mapa Prahy prof. Václava Vladivoje Tomka ze století XV., pak rytina; pohledu Prahy Jiljí Sadelera z r. 1606 a rytina z r. 1743, znázorňující korunovační průvod Marie Terezie, jak se ubírá Malým rynečkem. Celý »Malý ryneček« byl dle nynějšího stavu vyměřen, s Tomkovým půdorysem a oběma rytinami srovnán, při čemž se zjistilo, které domy jsou dnes v jeden scelené, které buď zcela neb zčásti přestavené, a u kterých jenom jich průčelí v jiném rázu pozměněno. Půdorys »Malého rynečku« podobá se téměř trojúhelníku, dvě strany průčelí domů nám byly známy, jen strana polední, jelikož se v rytině nezachovala, musila být, pokud se týče tvaru fagad, pány architekty k půdorysu přikomponována.

Než přikročeno ku plánům detailním, stanoveny hlavní zásady, dle nichž se generální projekt Staré Prahy navrhnouti má. Tak zejména se usnesli páni architekti, aby velikost malého rynečku a průčelí domů na něm posta-


Vchod do Staré Prahy.

vených zůstala, jak je ve skutečnosti, výška pater jednotlivých budov aby však k vůli úspoře o něco se zmenšila, poloha pak celého rynečku ku světovým stranám aby byla takovou, jako ve skutečnosti. Poněvadž s jižní strany »Malého rynečku« lze viděti věž radnice a kostela Týnského na náměstí Staroměstském, jež pro náklad s tím spojený na výstavě provésti možno nebylo, navrhl podepsaný, by na straně východní ku náměstí staroměstskému postavena byla brána, jež by byla hlavním vchodem na »Malý ryneček«, ale nikoliv východem — ačkoliv tenkráte tu nestávala — tak že by tuto stranu maskovala, čímž přicházející do Staré Prahy věže radnice a Týnské vždy za zády má a oko jich tudíž nepostrádá.

Ač náklad 30—40.000 zl. na stavbu Staré Prahy povolený dosti značný jest, přece seznáno záhy pány architekty, že se s touto sumou i při největším spoření nevystačí, proto omezena výprava a důkladnost stavby až na minimum, ba někde až do té míry, že snaha po úsporách i laikovi patrnou byla. Vada ležela arci v nedostatečných prostředcích peněžních a nikoli v dobré vůli či znalosti dotyčných umělců. Ve skutečnosti dosáhl celkový stavební náklad skorem 50.000 zl. a s režií bez mála 60.000 zl., po odečtení stržených peněz za prodej budov, resp. dříví atd. jeví se náklad na Starou Prahu téměř 5.000 zl., nehledě ovšem ku vstupnému a nájmu z krámů splacenému. Jelikož tu postaveno 27 domů, jeden kostelík, jedna velká brána a jedna branka malá, připadá na jeden objekt necelých 2000 zl., — ač mnohé z domů byly třípatrové a o vysokých štítech — což zajisté není mnoho a jen při největší šetrnosti a obětavosti umělců lze bylo docíliti.

Vzhledem k tomu, že Stará Praha měla býti zbudována pouze pro saisonu výstavní, tedy celkem asi pro jeden rok, usnesli se architekti, aby veškery práce byly ze dřeva, ani základy nevyjímaje, což se také provedlo. Ve »Staré


Předchozí   Následující